Pracujete v dobrovolnické organizaci. Jak byste vy sama dobrovolnictví charakterizovala?

V naší zemi je již 19 let v platnosti Zákon o dobrovolnické službě. Podle něj je dobrovolníkem člověk, který se na základě svých vlastností, znalostí a dovedností svobodně rozhodne poskytovat dobrovolnickou službu. Tato definice mi za ta léta vždy naskočí jako první, ale hned za ní přijde další: „Dobrovolník je specialista na lidský kontakt“.

Má podle vás veřejnost správnou představu o tom, co je to dobrovolnictví, a co je jeho přidaná hodnota?

Šíření myšlenky dobrovolnictví je rozhodně jedním z úkolů dobrovolnických organizací. A nejlépe se na tom podílejí samotní dobrovolníci, ta pestrá skupina lidí, které spojuje touha udělat něco dobrého pro druhého člověka. Po nějaké době často říkají, že sami dostali mnohem víc. Nevím, kdo jako první vyjádřil myšlenku, že „dobrovolníci mění svět“, ale je to opravdu tak. Snažíme se, aby jejich příběhy šly do světa, píšeme články, vydáváme Dobronoviny, ale víme, že oni sami inspirují své okolí a motivují k dobrovolnictví další lidi. Myslím si tedy, že veřejnost už ví, že být dobrovolníkem je záslužné a proč. Dobrovolníci ale rozsvěcují světlo v očích, vracejí úsměv na rty a dodávají naději, a to se musí zažít, na to slova nestačí.

Kdybyste měla podat stručnou informativní zprávu o tom, jaký je stav dobrovolnictví v regionu, co bychom od vás slyšeli?

Posláním dobrovolnického centra je spojovat svět těch, kteří chtějí pomáhat, se světem těch, kteří pomoc potřebují. ADRA má dobrovolníky v Havířově, Karviné, Orlové, Českém Těšíně, Petřvaldu, Horní Suché a nově také v Bohumíně. V roce 2020 se do služby v okrese Karviná zapojilo celkem 375 dobrovolníků, kteří své službě věnovali téměř osm tisíc hodin. Kolik v těch hodinách bylo úsměvů, pohlazení, procházek, telefonátů, e-mailů, pozdravů a rozdaných kousků oblečení v ADRA obchodech, to se spočítat nedá. V našem regionu jsou dobrovolníci i v jiných organizacích, kde také odvádějí skvělou službu. Naše Dobrovolnické centrum ADRA Havířov má akreditaci Ministerstva vnitra na vysílání dobrovolníků k seniorům, lidem se zdravotním znevýhodněním, dětem a sociálně potřebným, to je oblast, které se věnujeme.

Dobrovolníci obecně, nejen ti sdružení pod značkou ADRA, odvedli skvělou práci během první vlny pandemie a vlastně ji odvádějí stále. Bylo loni na jaře, kdy vše začalo, něco, s čím si dobrovolníci nedovedli poradit nebo čeho se třeba báli?

Loni na jaře byly všechny dosavadní dobrovolnické aktivity zastaveny, ADRA obchody i šatníky uzavřeny. Hned od začátku nám bylo jasné, že budeme pomáhat dál, i když jsme ještě nevěděli, co přesně bude třeba. Marcela Holková, vedoucí ADRA obchodů už během prvního „zavřeného“ víkendu zorganizovala šití roušek. To pak po celé týdny probíhalo v Havířově, Karviné i Orlové a podíleli se na něm jak zaměstnanci, tak dobrovolníci. V rámci ADRA ČR už jsme byli delší dobu zvyklí na setkávání on-line, a proto jsme mohli být v kontaktu s centrálou v Praze a dalšími dobrovolnickými centry. Prioritou se stali senioři a velmi rychle byl vypracován postup, jakým způsobem jim bezpečně zajišťovat nákupy potravin, léků a jiné pochůzky. Spolupracovali jsme se zaměstnanci měst a průběžně se na nás obraceli naši dobrovolníci a také další lidé s nabídkou pomoci.

Vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Havířova Hana Čadová (vpravo) při školení dobrovolníků.Vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Havířova Hana Čadová (vpravo) při školení dobrovolníků.Zdroj: Deník/Tomáš Januszek

Bylo jich hodně?

Bylo. Všechny mé kolegyně se do pomoci zapojily tak samozřejmě a rychle, nestačí mi slova na to, co to pro mě a pro nás všechny znamenalo. Jsem vděčná za pochopení i jejich rodinám, protože všichni jsme mohli mít a měli strach o své blízké či o sebe. Tato situace však byla především výzvou, kterou „adráci“ i dobrovolníci přijali. A nejen ti, lidí, ochotných pomáhat, bylo mnoho.

Měli jste případy, že by někdo z „vašich“ dobrovolníků řekl, že to, co se po něm chtělo, dělat nebude. Myslím, že obstarával nákupy zajišťoval roznášku jídla apod. A například z obav o vlastní zdraví na tuto práci rezignoval?

Dobrovolnictví je a musí být vždy dobrovolné. Situace v rodinách i v zaměstnáních dobrovolníků se samozřejmě měnila. Byli jsme s nimi v kontaktu a organizačně vše zajišťovali tak, abychom co nejrychleji pomohli tam, kde bylo třeba. Na začátku října 2020 vznikl ve spolupráci Moravskoslezského kraje, Dobrovolnických center ADRA, Ostravskou univerzitou a společností Heimstaden projekt #BOSMEPARTYJA. V rámci tohoto projektu se dobrovolníci zapojovali do sociálních a zdravotnických zařízení, kde pomáhali v případě nedostatku personálu. Pomáhali s provozními věcmi i v přímé péči o klienty, což v běžné době dělat nemohou. Chodili přes týden i o víkendech a stali se našimi hrdiny.

Poučili, nebo naučili se dobrovolníci něčemu novému díky zkušenostem za poslední rok, kdy se na světě objevila nemoc Covid-19 a změnila prakticky všem lidem na planetě život?

Formy dobrovolnictví se změnily, ale to jádro zůstalo stejné. Člověk potřebuje druhého člověka. To, že dobrovolníci navštěvují své klienty ve svém volném čase, zdarma, ochotně, jen proto, že chtějí rozdávat radost – to dělá z dobrovolnictví něco opravdu výjimečného. A v době zákazu návštěv dobrovolníci chyběli. Svým klientům telefonovali, psali, natáčeli a posílali pozdravy, četli, hráli on-line hry, ale pokud to bylo možné, hned se setkali – především v programu „Dobrovolníci v domácnostech“. Mladí lidé ze Studentského dobrovolnického klubu, který vede kolegyňka Veronika Šutová, také velmi kreativně hledali možnosti, jak udělat seniorům a lidem s postižením radost.

Je něco, co vám kvůli pandemické situaci pozměnilo náhled na některé věci, případně vás nějak obohatilo?

U nás v ADŘE už dlouho říkáme, že nepracujeme, ale vztahujeme. Vztahy jsou důležité, můžeme druhým život dělat krásnější anebo jim ho pěkně znepříjemňovat. To už dávno víme a platí to stále. Jen jsem si nějak více uvědomila tu práci, která za těmi vztahy stojí. Jsou to naježděné či nachozené kilometry, trpělivé zvedání telefonu, čas naslouchat, ochota udělat něco jinak, něco navíc. Ujistila jsem se, že jsme tým, ve kterém se můžeme jeden na druhého spolehnout, že nás touha pomáhat pevně spojuje. Uvědomila jsem si, kolik toho společně dokážeme, když spojíme ruce. Myslím teď také na lidi, kteří se nemohli zapojit jako dobrovolníci, ale pomáhali nám finančně nebo jinak, na firmy, které nás podpořily, některé věnovaly dobroty, abychom dobrovolníkům i klientům v zařízeních udělali radost. Našim partnerům, sponzorům, dárcům, městům, která nás podporují, říkáme: „Děkujeme, že nám pomáháte pomáhat“ a je to tak. Společně dokážeme opravdu velké věci.

Jaký je zájem o dobrovolnickou činnost v regionu, kde havířovská ADRA působí?

V současné době se dobrovolníci vracejí ke své činnosti za přesně daných podmínek, a tak opět plánujeme školení pro nové zájemce, protože průběžně doplňujeme počty dobrovolníků. Potkáváme se tedy s novými lidmi, kteří třeba ještě přesně nevědí, co je čeká, ale chtějí pomáhat. Mají hodinu až dvě volného času týdně a k tomu určitou míru empatie, optimismu, radosti, soucitu a zodpovědnosti. Budou mít možnost vstoupit do příběhu druhého člověka, jít s ním kousek cesty a těší se na to. Takoví lidé tady mezi námi jsou a my se těšíme na ty nové, které letos potkáme.

Nedávno jste z rukou primátora města převzala Cenu města Havířova za rozvoj dobrovolnické činnosti na území města Havířova a okolních měst a také za mimořádnou organizaci pomoci potřebným osobám v době epidemiologické situace v České republice. Co pro Vás toto ocenění znamená?

Určitě raději oceňuji a děkuji druhým, protože jsem součástí týmu a ADRA je má práce. Rok 2020 byl opravdu výjimečný a díky dobrovolnému i profesionálnímu nasazení mnoha lidí mohly být naplňovány potřeby a zmírňována bolest. Dobrovolnictví mění myšlení, postoje i chování lidí v dobách klidných a mírných, v době krize jsou dobrovolníci pro svou komunitu velmi důležití a zřejmě i nepostradatelní. A proto si tohoto ocenění moc vážím. Jsem za něj vděčná městu, svým kolegům a našim dobrovolníkům. Dobrovolnictví dělá z našeho světa lepší místo k životu. Děkuji, že u toho mohu být.