Muzeum Těšínska, jehož zřizovatelem je Moravskoslezský kraj, se rozhodlo, že přistoupí ke kompletní rekonstrukci celého areálu Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích. Ve spolupráci se statutárním městem Havířov se rozhodlo rekonstrukci rozdělit do dvou fází. Tou první je právě samotný památník a jeho okolí, který bude hotov do 3. srpna 2024, kdy proběhne pietní shromáždění k 80. výročí životické tragédie.

V další fázi rekonstrukce pak přijde na řadu budova u památníku a stálá expozice v ní. Jejím autorem je profesor Mečislav Borák a věnuje se životické tragédii z roku 1944 v kontextu období okupace Těšínska v letech 1938–1945. Stavební práce na budově a vytvoření nové moderní expozice vyžadují nejen pečlivou přípravu a odborné i časově náročné ověřování historických údajů, ale také další finanční náklady. Nová expozice by mohla být zpřístupněna v horizontu tří až pěti let.

close Oprava Památníku životické tragédie je v plném proudu. info Zdroj: Rosalie Seidl Pokorná zoom_in Oprava Památníku životické tragédie je v plném proudu.

„Jsem moc rád, že se k rekonstrukci přistoupilo, jelikož Památník životické tragédie i stálá expozice v budově si celkovou rekonstrukci rozhodně zaslouží. Tento památník a každoroční pietní akty, pořádané městem Havířov, jsou stálou připomínkou nelidského vraždění, které se před 80 lety odehrálo právě u nás v Životicích. My na tuto událost nikdy nezapomeneme a bereme ji jako varovné poselství, aby se něco takového již neopakovalo. Tímto všechny občany zvu na pietní akt do Životic v sobotu 3. srpna,“ uvedl náměstek pro ekonomiku a správu majetku Ondřej Baránek.

Životická tragédie

Bylo nad ránem 6. srpna 1944, když Životice obklíčilo gestapo a začalo legitimovat kohokoliv, kdo se objevil v okolí. Netrvalo dlouho a zazněly první výstřely. Muže, kteří neprokázali německou státní příslušnost, gestapáci na místě popravili, aniž by jim vysvětlili důvod nebo se více zajímali, o koho jde. Výsledkem tohoto běsnění bylo 36 mrtvých, z toho 8 Čechů a 28 Poláků. Dalších 31 lidí skončilo v koncentračních táborech, odkud se po válce vrátili jen čtyři přeživší.

Po vyhlazení Lidic a Ležáků třetí největší represe vůči obyvatelům protektorátu Čechy a Morava byla reakcí na přestřelku v životické hospodě Isidora Mokrosze. Odbojáři z polské sabotážní skupiny Armia Krajowa tu 4. srpna zaútočili na příslušníky gestapa a tři z nich zastřelili. Vedle toho při incidentu zahynul i jeden z partyzánů a hostinský. Odplata Němců na sebe nenechala dlouho čekat, dopadla však na bezbranné civilisty, kteří se střelbou v hospodě neměli vůbec nic společného.