Zasedání začalo v 15 hodin. Po první hodině jednání bude zařazena diskuse s občany a interpelace zastupitelů. Lidé se mohou zapojit také do diskuse k právě projednávaným bodům.

Primátor města Josef Bělica (ANO) zahájil zasedání úderem 15. hodiny. 

Program jednání

15:15 - Bez problémů byl schválen program jednání. 

15:16 - Schválena byla spolupráce města Havířova s beskydskou obcí Bílá, která zavádí úsekové měření rychlosti automobilů. Spolupráce spočívá ve správě zjištěných přestupků prostřednictvím Městské policie Havířov. 

15:18 - Zastupitelé schvalují řadu majetkoprávních bodů. 

15:26 - Náměstek primátora Ondřej Baránek (ANO) přednesl zprávu o závěrečném účtu za rok 2018. 

15:31 - Zastupitelé odhlasovali harmonogram příprav rozpočtu města pro příští rok. 

15:32 - Jedná se o každoročním schvalování výjimek z nejnižšího počtu ve třídách Základní školy s polským jazykem vyučovacím v Selské ulici a také v ZŠ Kpt. Jasioka v Prostřední Suché.

Město zvažuje vyvolání jednání o tom, že by děti z polské školy dojížděly do ZŠ s polským jazykem vyučovacím do sousední Horní Suché. "Jednat budeme s ředitelem havířovské školy, kantory i rodiči dětí," řekla náměstkyně primátora Jana Feberová (ČSSD). 

15:45 - "Pane primátore, můžete mi jmenovat společné jmenovatel ve čtyřech sportovních klubech? Já jsem je našla a jde o vaši manželku, vás, vaše přátelé a stranické kolegy. Překvapuje mne rostoucí tendence dotací těmto klubům. Není těch střetů zájmů už dost?" ptala se Darja Tomaniecová (bezpartijní) při jednání o dotacích.

"Já s tím nemám problém. Konzultoval jsem to s právníky. Nedělám nic, za co bych se styděl," reagoval primátor. 

Poctivost při projednávání dotací potvrdil i člen sportovní komise Leoš Lukaštík z opoziční ODS. "V komisi jsou zastoupeny různé politické strany. O všech návrzích na dotace se řádně jedná a hlasuje." 

Návrh dotací byl poté v hlasování schválen. 

15:55 - Drobnými technickými změnami o rozšíření možnosti placení poplatků prošlo několik obecně závazných vyhlášek. 

15:56 - Jedná se o založení společnosti pro zpracování odpadu. Náměstek Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL) shrnul cíle projektu. 

V 16 hodin však primátor jednání přerušil a zahájil diskusi s občany. 

Diskuse

První občanka vystoupila k nájemnému. "Nájemní smlouvu jsme podepisovali letos v dubnu a nikdo nás neinformoval o tom, že budete takto razantně měnit podmínky. My jsme řádně platící nájemníci a teď máme platit za notářský zápis, který by měl být pro problémové nájemníky. Nastěhovali jsme se na Šumbark a teď jsme zjistili, že tam asi dále bydlet nebudeme," řekla. Primátor jí odpoví písemně. 

Se stejnou problematikou vystoupil i někdejší radní za ČSSD Radim Mudra. "Žádám o hlasování o prodloužení mého příspěvku na 6 minut." V hlasování mu to nebylo umožněno, proto měl k dispozici jen 3 minuty. "V dopise, který byl rozesílán nájemníkům se smlouvou na dobu určitou, se nic nepíše o notářském zápisu. Při počtu těchto nájemníků je to pěkný kšeft pro notáře. Může mi pan jednatel MRA Masarovič uvést, který notář to bude provádět," vybídl.

Róbert Masarovič (ANO) na to reagoval: "Vy jste tady békal cosi o invektivách. Naopak jste tady jediný, kdo tak činí. My jsme povinni se o městské domy a byty starat. Víte, jaký dluh jsme po vás zdědili? Bylo to 24 milionů korun. Nyní je 19,7 milionů, protože se nám daří je vymáhat. 

I další občanka se zajímala o notářský zápis, k čemu slouží.

"Obecná praxe je taková, že my neplatiče můžeme žalovat až po 3 měsících neplacení, další měsíce pak naskakují po žalobě při zdlouhavém jednání soudu. Často neplatiči neplatí ani služby, které za ně musí platit město. Notářský zápisem tuto mašinérii obcházíme a šetříme tím prostředky města. U jednoho dlužníka se jedná v průměru o zhruba 40 tisíc korun," vysvětlil Masarovič. 

Rovněž další občanka se tázala na problematiku nájemného, a to zejména o náklady na opravu výtahů. Za vyhozené peníze považuje placení poslanecké kanceláře primátora Bělici. Ten vysvětlil, že kancelář si umístil do prostoru, o jehož pronájem neměl dlouhé roky nikdo zájem. "Probíhá tam rekonstrukce, aby později byly kanceláře k pronajmutí," řekl. Masarovič k tomu dodal, že prostory několik let blokoval bývalý jednatel MRA Miroslav Hanus, který tam chtěl mít hornické muzeum.

I další občan vystoupil k nájemnému. "Když mi přišel dopis z MRA, tak to bylo ve stylu: ty, ty, ty, buď podepiš, nebo půjdeš. Proč já bych měl platit za ty, kteří neplatí? Vy jste mi změnili smlouvu a dostali jste mě do svízelné finanční situace. Navíc, chcete doplatit jistinu do trojnásobku. Proč mi snižujete mou životní úroveň? Já nemám důchod jaký vy máte platy," řekl. 

Se třetím dotazem přišel opět Radim Mudra. "Vím, že byl jako ředitel MRA vybrán Martin Cyž, který však nakonec nenastoupil. Jak je možné, že MRA dosud nemá ředitele? K těm notářským zápisům navrhuji, aby si některý ze zastupitelů osvojil návrh na odvolání obou jednatelů MRA," řekl.  

Po příspěvcích občanů začaly interpelace zastupitelů. 

Jako první vystoupil Eduard Heczko. "Lidé teprve teď zjišťují, co to pro ně znamená. Jde o skokové navýšení nájemného. Týká se to především seniorů a samotně žijících občanů. MRA zveřejnila, že nové podmínky podepsalo 97 procent nájemníků. Bylo to však pod nátlakem. Neměli na vybranou, buď podepíší, nebo se budou muset vystěhovat," řekl. 

"Vaše vystoupení není pravdivé. Žádný nátlak nebyl vyvíjen. Správci domovního fondu obcházeli nájemníky. Smluv s dobou určitou je 1800 smluv a je právem poskytovatele je neprodloužit. Havířov je největším poskytovatelem sociálního bydlení. Nájemné 55 korun za metr čtvereční není udržitelné. Nevytvářejte atmosféru banditismu," reagoval Masarovič. 

V dalším příspěvku se Heczko věnoval bikesharingu: "Z usnesení rady města vyplývá, že byly upravovány podmínky pro soutěž uchazečů. Nezavání to trestným činem pletichy?"

Jakým právem považujete všechny občany, nájemníky, za potencionální neplatiče. Někdo se dostane do svízelné situace například tím, že se ocitne v nemocnici. Pošlete k němu exekutora? Proč musí senioři, například když ovdoví a vymění si byt za menší, platit notářský zápis?" ptala se zastupitelka za KSČM Monika Havlíčková.

"Bylo na notáře vypsáno výběrové řízení?" ptala se Darja Tomaniecová s tím, že podmínky pro nájemníky, kteří uvolnili větší byty, když si je vyměnili za menší a teď se dostávají do finanční tísně. 

16:43 - Diskuse a interpelace byly ukončeny. Zastupitelé se vrátili k bodu o odpadové společnosti. 

Jednání pokračovalo po 15minutové přestávce. 

17:00 - Jako první začal k připravované stavbě velké třídírny odpadu diskutovat Eduard Heczko: "Myslím si, že není nejvhodnější řešení svážet k nám odpad někde z Novojičínska. Doprava odpadu bude mít dopad na životní prostředí. Dále jde také o finanční situaci. Pokud vyjde 50procentní dotace, vycházela by investice na stavbu třídičky na město zhruba 80 milionů korun. Město přitom bude minoritní akcionář."

"Chceme přejít z odpadového do oběhového hospodářství. Je to reakce na legislativu Evropské unie a reakce na zvyšování cen na skládkách. Snažíme se společnost na třídění založit co nejrychleji, abychom si stihli sáhnout na dotace ještě v tomto období. Nechceme pouze tupě skládkovat, chceme udržet nakládaní s odpady v municipálních rukou, abychom udrželi co nejnižší cenu pro občany," řekl náměstek primátora Bohuslav Niemiec.  

Projekt počítá s tím, že do Havířova se bude svážet odpad z Karvinska, ale i z Novojičínska. "Na Novojičínsku bude vytvořen překladový terminál, kde se bude odpad překládat z menších vozidel do velkoobjemových, které ho pak přepraví do Havířova. Počítáme, že půjde o čtyři soupravy denně. Tyto vozy budou využity i k odvozu vytříděných surovin k odběratelům," řekl Václav Zyder z Technických služeb Havířov. 

Po krátké reakci náměstka byl návrh v hlasování 28 hlasy schválen. 

S tímto bodem souviselo ještě memorandum o spolupráci na projektu spolu se společností Veolia, která bude odběratelem finálního paliva z roztříděného odpadu. Pro bylo 33 zastupitelů. 

Posledním bodem je Memorandum rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030. "V případě našeho města se jedná o řešení sušanských rybníků," vysvětlil náměstek NIemiec. 

17:13 - Zasedání bylo ukončeno. 

Třídička odpadu

Velká třídička odpadu bude postavena v lokalitě bývalého Dolu Dukla. Svážet se tam bude odpad nejen z Havířova, ale i z širšího okolí. Použitelné suroviny budou odváženy k dalšímu zpracování a nezpracovatelná část materiálu bude spalována v karvinské teplárně.

Starší dokument k množství odpadu a způsobu jeho zpracování v havířovské třídičce najdete ZDE

Město Havířov společně se společnostmi ASOMPO a Spolkem pro nakládání s komunálním odpadem založí akciovou společnost CEVYKO, do níž Havířov vloží 700 tisíc korun za 35 procent akcií. Stejný podíl bude mít ASOMPO, zatímco třetí společník bude mít 30 procent.

Společnost ASOMPO je sdružení obcí a měst Novojičínska, které provozuje skládku odpadu s životností do roku 2024.

Spolek pro nakládání s komunálními odpady teprve vznikne a bude sdružovat další obce a města z regionu. 

Vedení města navrhlo náměstka primátora Ondřeje Baránka do představenstva a náměstka Bohuslava Niemiece do dozorčí rady.

Havířovští předpokládají, že město v průběhu let 2020 až 2023 do nové společnosti vloží z rozpočtu 31,5 milionu korun pro navýšení základního kapitálu. Stejně tak musí učinit i dva další akcionáři a to v podílu 31,5 a 27 milionu. Další finanční prostředky budou zapotřebí k samotnému vybudování třídičky. Společnost CEVYKO je získá dlouhodobým úvěrem a z poloviny také investičními nevratnými dotacemi. Celková výše investic na vybudování zařízení je předpokládána ve výši 350 až 450 milionů korun. Následný provoz společnosti CEVYKO má být financován z plateb za třídění komunálního odpadu a prodeje získaných druhotných surovin.

Zatímco projekt třídírny odpadu v Havířově, počítá se tím, že se nevytříditelná část směsného odpadu bude spalovat v teplárně společnosti Veolia v Karviné u bývalého Dolu Barbora, na scéně se ale objevil další hráč, který by mohl odpadky spalovat, a sice elektrárna v Dětmarovicích.

Zbytečně velká investice? 

Projekt má i své kritiky. Například podle starosty Těrlicka Martina Poláška je havířovská třídička zbytečně megalomanská. 

"Město Havířov je společně s dalšími obcemi akcionářem společnosti Depos, která provozuje skládku v Horní Suché. Už teď tam je v provozu bioplynová stanice, provoz na zpracování kompostovatelného odpadu a máme spočítáno, že za mnohem menších nákladů se dá postavit i třídička odpadu. Tu jsme schopni postavit i bez dotací za polovinu toho, co bude stát ta v Havířově. Domnívám se, že havířovský projekt je zbytečně nákladný a v současné době také předčasný, protože ještě není definitivní legislativa, která bude upravovat parametry pro zpracování odpadu," řekl Deníku Polášek, který je současně i předsedou představenstva společnosti Depos.