Lidé na Karvinsku měli ještě v živé pamětí důlní neštěstí, kdy v březnu 1885 na šachtách Jan v Karviné a Bettina v Doubravě ničivé výbuchy usmrtily celkem 167 havířů. Netušili, že nejtragičtější pohroma teprve přijde. Dne 14. června 1894 kolem 21.30 hodin na šachtě Františka v Karviné nastala na čtvrtém patře mohutná exploze a vzápětí následovaly další výbuchy.

NEJHORŠÍ DŮLNÍ KATASTROFA

Jednalo se o největší důlní katastrofu v dějinách Ostravsko-karvinského revíru. Zahynulo nejméně 235 horníků, techniků a záchranářů, z toho 181 obětí bylo z Dolu Františka a 49 z nedalekého Dolu Jan, protože šachty byly v podzemí navzájem propojeny. Mnoho dalších utrpělo nejrůznější zranění a popáleniny. Těla třiadvaceti havířů se nikdy nepodařilo najít.

Podle očitých svědků v hlavní chodbě, vedoucí k devatenácté sloji, ležely celé hromady zuhelnatělých a roztrhaných lidských těl zavalených kameny. Většina obětí spočinula na hřbitově v dnešní karvinské části Doly. Po zemřelých zůstalo téměř sto třicet vdov a víc jak 200 sirotků, kteří dostali renty z hornické bratrské pokladny a od hraběte Jindřicha Larisch-Mönnicha, majitele dolu.

SMRT SI NAŠLA TAKÉ INŽENÝRA Z KRAKOVSKA

Mezi zemřelými byl také záchranář Celestyn Racek. Jednatřicetiletý inženýr se do Karviné přistěhoval z Wieliczky u Krakova.

O Rackovi se zmiňuje ve svých knihách regionální, polsky píšící spisovatel Gustaw Morcinek, pocházející z Karviné. Píše o něm i ve svém autobiografickém románu Czarna Julka (Černá Julka), který byl přeložen také do slovenštiny.

Po Rackově tragické smrti mu jeho dvě sestry, kterým finančně přispěla řada havířů, nechaly postavit náhrobek. Protože tři a půl tisíce havířů zůstalo z důvodu katastrofy bez práce, hrabě jim začal vyplácet polovinu mzdy. Mohli si také začít hledat zaměstnání jinde pod podmínkou, že se vrátí, až bude Františka znovu v provozu. Ředitel Larischových dolů, Francouz Grey, byl propuštěn a poté se z Karviné natrvalo odstěhoval.

Obnovovací práce po havárii trvaly až do 24. ledna 1895, kdy mohla být znovu zahájena těžba uhlí. Časem došlo k ukončení těžby na většině Larischových šachet, z nichž v padesátých letech vznikl Velkodůl ČSA (nyní Důl Karviná). Například na Františce se to stalo v roce 1965.