Hornickou minulost města připomínají také bývalé hornické kolonie, kterých je na území města hned několik. Některé žijí, jiné skomírají, podle toho jak se vlastník o své nemovitosti stará.

Díky své dobré geografické poloze a blízkosti Ostravy je město velmi atraktivní pro bydlení. Před zhruba 15 lety vyrostl v centru města první bytový dům stavěný v režii developera. Masivní je v posledních letech také individuální rodinná výstavba, díky níž se radikálně proměnila například místní část Podlesí, Kamčatka nebo Nová Dědina. Společným jmenovatelem pro tyto lokality je blízkost většího města – Havířova nebo Ostravy.

„Město je určitě atraktivní, pokud jde o bydlení, jinak by se tady tolik nestavělo. Výstavba se ale odehrává výhradně v soukromé režii nebo formou developerských projektů. Město momentálně neplánuje stavět žádný obecní nájemní dům“, říká starosta Petřvaldu Jiří Lukša.

Jak dodává, ročně přidělují několik desítek nových popisných čísel. Jen v roce 2020 jich bylo 60. „Mladších obyvatel nám přibývá, ale přesto jsme stále „staré“ město, máme zhruba 1800 obyvatel starších 60 let, z celkového počtu zhruba 7 300 obyvatel. Za posledních sedm let se tato čísla prakticky nemění,“ říká starosta.

Nárůst počtu mladších obyvatel má pro město dopad - pomalu přestává stačit kapacita školky a školy. I proto chce město v připravované změně územního plánu regulovat individuální výstavbu. „Město má své kapacitní možnosti jak v infrastruktuře, tak ve službách a školských zařízeních,“ dodává Lukša.

Silnice (snad) nebude

Centrum Petřvaldu protíná čtyřproudová silnice ve směru Karviná – Ostrava. V minulosti tudy jezdila také tramvaj. Podle zpráv z ministerstva dopravy z konce loňského roku se zdá, že se městu vyhne velká dopravní stavba, která je však stále zanesena v územním plánu kraje. Je jí silnice mezi Bohumínem a Havířovem, která se projektovala jako spojnice mezi dálnicí u Bohumína a dálnicí D 48 mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. Pokud by se stavěla, rozdělila by město v severojižním směru a padla by jí za oběť například vyhlášená restaurace Valachovec.

Petřvald se skládá z mnoha místních částí, jsou tu desítky lokálních názvů. Zhruba tři lokality, které, více než k centru města, mají blíž k vedlejšímu městu – část Březiny k Rychvaldu, Nová dědina k Šenovu a Zimný Důl k Orlové.

„Nejsou to oficiální názvy, lidé to nemají v občance. Například v minulosti vznikaly tak, že když byla potřeba výstavby rodinných domů, rozparcelovala se pole a na parcelách se stavělo,“ přibližuje starosta Jiří Lukša vnik lokality Parcelace. On sám vyrůstal nedaleko hornické kolonie Pokrok, která je dnes opuštěná.

Atraktivní poloha Petřvaldu nedaleko krajského města přitahuje do města už mnoho let stále nové obyvatele, kteří tam staví rodinné domy. Starosta Jiří Lukša je rád, že obyvatel přibývá, ale upozorňuje, že město má své kapacitní možnosti a v krátké době může být naplněna kapacita školských zařízení, či jiných služeb pro obyvatele. Co obec plánuje, co ji trápí a mnoho falšího v rozohovoru se starostou Jiřím Lukšou čtěte ZDE.

Petřvald. Starosta Jiří Lukša.Petřvald. Starosta Jiří Lukša.Zdroj: Deník/Tomáš Januszek

Zase ty kolonie…

Když je řeč o koloniích, podobně jako v jiných obcích s hornickou minulostí, mají i Petřvaldští v některých z těchto lokalit drobné problémy s tamními nájemníky. Většinou jde o sousedské spory a drobnou kriminalitu. Zpravidla se jedná o sociálně slabé, které tam stěhují tzv. obchodníci s chudobou, kteří za ubytovávání těchto lidí inkasují od státu slušné peníze formou tzv. doplatků na bydlení.

Podle starosty nejsou problémy nijak extrémní, a radikální řez v podobě vyhlášení „bezdoplatkové“ zóny se proto v tomto případě uplatnit nedá.

Jednou z možností by mohlo být vyhlášení jednotlivých „bezdoplatkových“ domů. „ Ale i pro tuto možnost je zapotřebí mít pádné argumenty - policejní záznamy o tom, že tam bují kriminalita, často se tam řeší sousedské problémy, přestupky a podobně“ dodává starosta Jiří Lukša.

Z HISTORIE PETŘVALDU 

Na území Petřvaldu bylo několik šachet

Hornictví bylo s Petřvaldem spojeno dobrých 150 let. Důlní díla ve polovině 19. století patřila hraběti Evženu Larisch-Mönnichovi a jam či šachet bylo na území Petřvaldu několik. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871.

V éře socialismu byly v 1953 sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. Ten se v průběhu dalších let opět různě spojoval s jinými a měl několik závodů. Definitivní konec hornictví se v Petřvaldu datuje rokem 1998, kdy byl důl Pokrok (Fučík 1) uzavřen. 

Cyklistika v Petřvald funguje už přes 60 let

Po rozpadu cyklistiky v TJ Důl Fučík Petřvald začátkem 90. let 20. století došlo v roce 1993 k založení samostatného Cyklistického klubu Petřvald. V roce 1995 změnil název na CK Feso podle názvu generálního sponzora a takto funguje dodnes.

S oddílem Feso Petřvald jsou neodmyslitelně spjati manželé Zdenka a Silvestr Matasovi. Těžištěm klubové činnosti je především výchova nových závodníků od nejmladších kategorií. Klub má dvacet registrovaných závodníků z Petřvaldu, Orlové, Karviné, Českého Těšína i Ostravy. V roce 2018 pořádal cyklistický oddíl Feso Petřvald oslavy 60. výročí trvání cyklistiky v Petřvaldu.  

Cyklistika a dění kolem jízdních kol mu bylo evidentně souzeno. Jako kluk na silničním kole závodil, při závodech poznal svoji budoucí ženu, spolu pak působili jako cyklističtí rozhodčí a dnes spolu podnikají. Tomáš Šeda, bývalý úspěšný cyklista, jeden členů z rozsáhlé podnikatelské rodiny Šedů z Petřvaldu, dlouholetý spolumajitel cykloprodejny a servisu tamtéž. Čtěte ZDE. 

Petřvald. Tomáš Šeda, bývalý cyklistický závodník, dnes majitel obchodu s cyklopotřebami.Petřvald. Tomáš Šeda, bývalý cyklistický závodník, dnes majitel obchodu s cyklopotřebami.Zdroj: Deník/Tomáš Januszek

Petřvald v datech

První písemná zmínka: 1305
Počet obyvatel: 7237

Významné osobnosti:
Alois Vicherek (1892 – 1956), český vojenský letec, generál
Rafael Hess (1902 – 1994), řezbář, malíř, sběratel lidových pohádek, pověstí a písní
Bohumil Kulínský starší(1910 – 1988), sbormistr a hudební pedagog
Jiří Vicherek (*1929), botanik, docent na Masarykově univerzitě v Brně
Vojtěch Šelong (*1993), badmintonový hráč, několikanásobný mistr České republiky

Zajímavosti:
Petřvald byl také zásadně ovlivněn těžbou uhlí. To se tam začalo těžit v roce 1833, postupně se těžba soustředila především do šachtic Jindřich a Evžen, obě v majetku Evžena Larische – Monnicha. Dále vznikly doly Albrecht (později Hedvika), Alpinenschacht (později Václav) a Žofie. Těžba černého uhlí byla na území města ukončena v září 1998.

Tip na výlet

Křížová cesta ke kostelu, ulice K Muzeu

Křížová cesta byla postavena roku 1843. Tvoří ji 14 zděných výklenkových kapliček, které oboustranně lemují přístupovou cestu ke kostelu svatého Jindřicha. Všech čtrnáct zastavení bylo opraveno roku opraveno, realizovalo se také odvodnění. Roku 2015 křížovou cestu doplnila nová alej lípy velkolisté. Komplex křížové cesty a kostela sv. Jindřicha je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.

ROZHOVOR

Naše škola inovovala. Má rychlý internet a lepší IT technologie, uvádí ředitelka školy v Petřvaldu Zdenka Kozlovská

Petřvald. Ředitelka Základní školy a ZUŠ Petřvald Zdeňka Kozlovská.Petřvald. Ředitelka Základní školy a ZUŠ Petřvald Zdeňka Kozlovská.Zdroj: Deník/Tomáš JanuszekTak jako všechny jiné školy i v Petřvaldu bojují s omezením kontaktů mezi školáky a učiteli. Ředitelka školy Zdenka Kozlovská přesto nachází v této prekérní situaci určitá pozitiva, jak pro žáky, tak pedagogy.

Po mnoha týdnech se část dětí vrátila do škol. O negativech distanční výuky už se toho napsalo hodně. V čem dle Vašich zkušeností z posledních měsíců (je-li nějaké) pozitivum distanční výuky?
Pozitivum pro pedagogy vidím v osvojení si nových výukových programů, rozšíření si zkušeností v aplikacích nabízených na internetu pro atraktivnější výuku, pečlivě se zamýšlet nad konkretizací zadávaných úkolů a hlavně v poskytování zpětné vazby žákům. Pro žáky je to uvědomění si, že kolektiv spolužáků je pro ně ze sociálního hlediska důležitý, nelze jej nahradit sociálními sítěmi a ani jinou technikou. Vede žáky k osobní zodpovědnosti při plánování studijních povinností, v rozvržení celého dne.

Co konkrétně v současné situaci nejvíc trápí učitele, a jak vše zvládají děti a jejich rodiče?
Učitelům chybí osobní kontakt s žáky. Menší žáci si velmi těžko zvykají na časté změny a většina zákonných zástupců má problém s organizací a dohledem nad výukou svých dětí. Mnozí rodiče se trápí s vysvětlováním učiva.

Jak probíhá výuka v Základní umělecké škole? Jsou obory, které se vůbec nevyučují?
Výuka v ZUŠ probíhá taktéž distančním způsobem. Vyučují se všechny obory, včetně výtvarného. Od 12. dubna probíhá individuální výuka prezenčně formou jeden žák - jeden učitel za dodržování hygienických opatření. Hudební nauky, výtvarný obor, souborová hra a sborový zpěv bude probíhat nadále formou distanční.

Co je ve vaší škole nového?
Škola prošla mnoha inovacemi, například jsme nechali zavést rychlý internet, zasíťovat všechny prostory školy, máme lepší vybavení IT technologiemi. Zavedli jsme pravidelná doučování pro žáky ohrožené školním neúspěchem. Do budoucna plánujeme školní kluby pro žáky na rozvoj jazykových, čtenářských a badatelských dovedností. Celkově se zlepšila spolupráce pedagogů ve škole v oblasti sdílení zkušeností dobré praxe. Zavedli jsme on-line konzultace ŠPP s rodiči. Od září 2021 připravujeme otevření tanečního oboru v ZUŠ.