Hrdí poštovní letci, kteří na trase nechají i puknout srdce
Za příznivých podmínek uletí více jak tisíc kilometrů za den a dokáží i rychlost přes sto kilometrů v hodině. Někteří jsou tak naruživí, že v extrémních případech po příletu z dálkového závodu do domáckého holubníku umírají vyčerpáním. Také tyto vlastností mají poštovní holubi, kteří se v sobotu představili na výstavě v Horní Suché.
„Na každé výstavě hodnotíme několik kategorií, to úplně základní dělení je ale na dvě skupiny. Standardní poštovní holubi, u těch se hodnotí exteriér, tedy vzhled, stavba těla a tyto věci. Pak jsou poštovní holubi výkonní, kteří se účastní také závodů,“ vysvětluje předseda místní organizace Českomoravského svazu chovatelů poštovních holubů v Horní Suché a také přední moravský posuzovatel Josef Konopka.
Jde o výstavu oblasti Ostrava-Karviná, odkud ti nejlepší pojedou na celostátní akci, která bude už i výběrem na evropskou výstavu. Chov poštovních holubů má v našem regionu obrovskou tradici, ostatně, organizace v Horní Suché příští rok oslaví již 70 let trvání.
Jak se těmto chovatelů, daří dnes? Rozhodně nejde o jednoduchého koníčka. Vše vyžaduje své znalosti, zkušenosti, um, pokud chtějí chovatelé uspět na výstavách a závodech, také investice do očkování, kvalitní výživy a dalších těchto věcí.
Co pak každý holubář potřebuje, je rozhodně také štěstí. Aby se vám z dálkových závodů vrátili holubi v pořádku domů. Nebo také v tom, že si vašeho chovu nebudou všímat dravci. „Ti jsou pro každého holubáře pohromou a je jich opravdu hodně. Když si váš holubník vyhlídne třeba krahujec, doslova si ho hlídá a je schopen ulovit několik mnohdy cenných kusů týdně,“ vypráví jeden z dlouholetých a zkušených členů místní organizace Otto Firla.
Jak říkají další holubáři, musí pak s lítostí celý chov držet zavřený, dokud dravec nezmění lokalitu. A to není dobré. Holubi potřebují létat, mladí musí sílit, nabírat svalstvo a také kondici na závody.
„Také nás ubývá, mezi mladými už takový zájem není,“ podotýkají holubáři co se týče členské základny.
Chov poštovních holubů přitom ve světě v některých státech a oblastech patří mezi velmi prestižní koníčky a věnují se mu i lidé z nejbohatších vrstev. Ostatně, i ve vybraných evropských chovech, které obchodují celosvětově, se najdou holubí mistři, jejichž cena je na koruny více jak milion a půl.
U nás jde ale pořád o koníček, který je dostupný všem, kdo pro něj mají prostory, zájem a čas. „Když k nám přijde mladý kluk nebo holka a chce začít, jsme za to rádi a protože to tady máme na přátelské bázi, začátečníkovi rádi věnujeme mladé kusy do základního chovu i zdarma,“ usmívá se Josef Konopka a jeho slova o přátelském ovzduší potvrzuje i vstřícná a sympatická atmosféra, která celou akci v Horní Suché provází.