Takové a podobná volání přijímají dispečeři rychlé záchranné služby téměř denně. Nepřesné adresy, pouze lidové názvy míst, nejasný stav pacienta, ale také zneužívání tísňové linky jsou bohužel na denním pořádku.

Volající jsou zpravidla pochopitelně velmi rozrušení. „Stalo se, že nám volající nahlásil adresu, kde bydlí, místo té, kde k nehodě došlo. Někdy si zase nemůže vzpomenout, kde se nachází, a často volá někdo, kdo neví, co se stalo, a pacienta neviděl, například řidič auta, které kolem nehody projelo, ale nezastavilo," uvedl mluvčí moravskoslezské záchranné služby Lukáš Humpl.

Stává se také, že volající nechtějí s operátory spolupracovat. „Setkáváme se s postojem, že si dotyčný myslí, že když už zavolal, tak toho učinil dost. Někdy nám lidé řeknou, že mají strach, a položí telefon nebo že od pomáhání jsme tady my," vylíčil Humpl. Linku 155 přitom obsluhuje zkušený zdravotnický personál, který dokáže poradit a instruovat volajícího do příjezdu sanitky.

Rychle a přesně nahlásit adresu, poschodí a jméno na zvonku. Pomoci mohou orientační body, případně, je-li to možné, poslat někoho, kdo na sanitku počká na viditelnějším místě.

„Pokud je dotyčný venku, stačí třeba i číslo nejbližšího domu, něco, co se dá zadat do systému, a podle toho navigovat. Záchranná služba je sloučená pro celý kraj, volající se tedy nemůže spolehnout na to, že dispečer dané město zná a zorientuje se na základě popisu, jak místo vypadá," vysvětlila jedna z dispečerek moravskoslezské záchranné služby.

112, nebo 155?

Zásadní rozdíl mezi linkou 155 a 112 je především v tom, že linku 155 obsluhuje personál zdravotnický, linku 112 hasičský záchranný sbor. Výhodou linky 112 je, že je možné se na ni dovolat i bez vložené SIM karty a operátoři ovládají několik světových jazyků. Rovněž je díky ní možné alespoň částečně zaměřit polohu volajícího.

„Ten systém je založen na buňkách mobilních operátorů, umí vyhledat v městské zástavbě člověka s přesností v řádech desítek stovek metrů. V terénu, kde je pokrytí nižší, je to ale až několik stovek metrů. Pokud volající vůbec neví, kde se nachází, může to pomoct, ale není to tak, že by se nám dotyčný přesně zobrazil na mapě," upřesnil Humpl.

Pro přivolání rychlé lékařské pomoci je rozhodně vhodnější používat číslo 155, volající si tak ušetří čas, který zabere přepojení.

Informační centrum? 553 777 777

Často se stává, že někdo volá tísňovou linku, i když nejde o tísňovou situaci. Linka 155 ani 112 není určena ke konzultaci zdravotního stavu, pokud u něj nedošlo k závažnému zhoršení, od toho je informační centrum záchranné služby (číslo: 553 777 777) nebo lékařské pohotovostní služby.

„Stává se, že nám někdo zavolá a zveličí zdravotní problémy pacienta, abychom museli přijet. Například uvede, že nedýchá a leží v kaluži krve, a přitom jde o opilce, který leží v kaluži vína," vypráví své zážitky dispečerka s poukázáním na fakt, že každá oblast má jen omezený počet sanitek, které opravdu potřebuje mít připravené pro vážné případy.

Bohužel se záchranná služba setkává i s případy zneužití, když si někdo chce z tísňových linek jen tak „vystřelit". Zavolá, nahlásí vážný případ a sanitka pak po příjezdu zjistí, že se jednalo jen o nemístný žert.

„Stalo se nám, že volali, že prvorodička už začala rodit, ať honem přijedeme, a když jsme dojeli na místo, našli jsme tam ženu v sedmém měsíci, která měla za sebou již několik porodů, ležela si spokojeně na gauči, pokuřovala, na břiše popelník. Takové případy se bohužel stávají poměrně často. Nevím, zda si dotyční uvědomují, že nám ta sanitka pak může opravdu někde chybět, když nám nahlásí závažný případ," uzavírá dispečerka.

MICHAELA ZORMANOVÁ