Upozornění: Tento článek není určen odborníkům, ani horníkům, ale laické veřejnosti pro vytvoření alespoň částečné představy o důlních prostorech. 

V různých úrovních až do hloubky 1200 metrů pod zemským povrchem se táhnou několik kilometrů dlouhé chodby k jednotlivým pracovištím. Na jednotlivá důlní patra jsou lidé i materiál dopravováni výtahem, jehož klec sepohybuje rychlostí zhruba 30 km/h. Vytěžené uhlí se na povrch dopravuje jiným výtahem - skipem ve skipové věži.

V patře se s přibývající vzdálenosti od důlního výtahu mocnost poměrně velkorysého tunelu postupně zmenšuje. Zprvu je doprava vedena vláčky po kolejích, později lanovkou na kolejnici zavěšené pod stropem štoly. Poslední stovky metrů se musí pěšky.

Cestou jsou ve štolách různá opatření k zajištění bezpečnosti při případných požárech nebo otřesech, kdy se chodbami šíří oheň nebo tlaková vlna.

 Práce v podzemí černouhelné šachty. Ilustrační snímek.
Horníci u závěsného vláčku. 

Ilustrační foto
Takto se v dolech na Karvinsku uhlí netěží. Nízké sloje byly v ostravských šachtách. 

Zatímco v čelbě se pomocí razicího kombajnu razí přístup novému zdroji uhlí, na jiných pracovištích už probíhá těžba pomocí dobývacího kombajnu. Ten dokáže ukrajovat uhelnou žílu podle její mocnosti do výšky několika metrů. Uhelné žíly na Karvinsku mají, narozdíl od nízkých ostravských, výšku několika metrů. Jsou široké desítky metrů a dlouhé stovky metrů.

Práce v podzemí černouhelné šachty ČSM ve Stonavě. Archivní snímek.
Břity důlního kombajnu ukrajují uhelnou žílu. 

Razicí kombajn v akci:

Kombajn se postupně posouvá po celé šířce žíly, aby se s každou zvládnutou délkou zhruba o dva metry posunul k dalším zásobám uhlí. Těžbu zachycuje video. Kombajn a horníci, kteří ho obsluhují, jsou chránění hydraulickými vzpěrami, které se posunují se strojem. Vzniklý vytěžený prostor za kombajnem, takzvaný zával, se následně sám bortí, přičemž propadáním horniny dochází k propadání povrchu, poškozování silnic i objektů. Uvolňováním vzniklého napětí v hornině dochází k otřesům. 

Práce v podzemí černouhelné šachty. Ilustrační snímek.
Velká část podzemí pod Karvinskem je protkaná důlními chodbami.

Podívejte se na video přímo ze šachty, ve které ve čtvrtek 20. 12. 2018 došlo k tragické explozi metanu:

Prostředí v černouhelných dolech na Karvinsku zachycují fotografie v galeriích:

Štoly pro veřejnost

Důl Anselm v Landek Parku v Petřkovicích, Důl Hlubina v Dolní oblasti Vítkovice i Důl Michal v Michálkovicích to jsou zavedené hornické skanzeny, o nichž mají lidé i mimo moravskoslezský region určitě ponětí. Málokdo ale ví o unikátní cvičné štole ve Staříči na Frýdecko-Místecku vybudované na dohled Dolu Staříč, a to původně pro potřeby zdejších nových pracovníků. Uvnitř jsou poněkud starší, nicméně stále funkční technologie od pásových dopravníků přes elektrocentrály a komunikační zařízení po čelbové vrtačky či nakladače a dobývací pluh v porubu. Ten je nízký, že se „profárává“ po kolenou! Cvičná štola je běžně přístupná veřejnosti, více informací o ní najdete na webu www.okd.cz.