Předložená svědectví byla neprůkazná, a navíc jejich autoři ani nepřišli svědčit. Podle Janusze Konieczného z Fondu proti korupci, jenž u soudu také svědčil, se tito dotyční svědčit báli, protože prý dokonce byli také zastrašováni. Podle něj je ale důležité, že se korupce netolerovala a bojovalo se proti ní. I když se ji prokázat nakonec nepodařilo.

Co říkáte rozhodnutí soudu? Nejste zklamán?

Trochu zklamaný jsem, ale rozhodnutí soudu respektuji. Chci ale dodat, že nemám pocit, že byl soudce nějak zaujatý nebo něčím nebo někým motivován rozhodnut jinak, než by měl. Myslím si, že rozhodl zcela nezávisle. I když přiznávám, že jsem čekal trochu jiný výsledek.

Čím si vysvětlujete nepřítomnost svědků, jež na videozáznamu, který se podařilo v Českém Těšíně v době komunálních voleb natočit, mluví o skupování hlasů ve prospěch ČSSD, u soudního projednávání žaloby na neplatnost voleb?

Jednoduše. Báli se. Je to škoda, že nesvědčili přímo u soudu, ale na druhé straně je chápu. Byli vystaveni zastrašování, čelili majetkové i psychické újmě. Proto je chápu, že svědčit nepřišli.

Odkud máte informace o tom, že byli svědkové zastrašováni?

Vím to přímo od nich. Dokonce mi i řekli, že za takové situace svědčit nebudou. A zmínil jsem to i ve své svědecké výpovědi.

O jakou formu zastrašování se mělo jednat?

Tak například jedna z klíčových svědkyň, paní Ema Zapalačová, mi tvrdila, že jí poté, co Česká televize odvysílala její výpověď poukazující na kupčení, bylo vyhrožováno a dva cizí muži jí dokonce poničili obývací pokoj. Záznam o tom je i v policejním protokolu. Druhý důležitý svědek, Henrich Jelínek, měl zase poškrábané auto. Kdosi neznámý mu rovněž pokreslil a popsal poštovní schránku vulgarismy, a navíc mu strážníci neoprávněně na auto nasadili „botičku", ačkoli neporušil žádný předpis.

Z čí strany je to zastrašování?

To nevím. Ale je třeba zdůraznit, že zastrašování se objevilo poté, co vešla ve známost jména svědků.