„Většinou jde o případy týkající se bezdomovců a narkomanů. Někdy se jim snažíme odebírat zvířata, často jde ale také o prevenci, jako je kastrování či očkování," říká úvodem terénní pracovnice spolku Petra Sekerová.
Spolek působí po celém kraji a jedním z častých míst je i Karvinsko. A nejen zde jeho členové stále častěji zasahují také u takříkajíc běžných lidí. „Mnozí si pořídí psa a berou třeba jako samozřejmost, že zvíře patří do kotce nebo na řetěz bez možnosti volného pohybu," uvádí příklady Petra Sekerová.
BALKON MÍSTO VÝBĚHU
Podobným příběhem je i balkonový Aron, který živořil na Havířovsku. Psíka si pořídili lidé, pro které bylo normální mít ho pořád zavřeného na balkoně bytu bez dalšího pohybu. Po návštěvě členů spolku jim původní majitelé psa nakonec dali a Aron stejně jako mnozí další zachránění psíci i kočky nyní čeká v přechodné péči, než se mu podaří zajistit nový spokojený domov.
DŮVĚRA NARKOMANA
Ochránci zvířat vše dělají zdarma a ve volném čase. Přitom se ale potkávají s nejedním rizikem. Jejich nejčastějším terénem jsou místa, kde přebývají bezdomovci a drogově závislí.
„Navštěvujeme je i několik měsíců, než se vybuduje vzájemná důvěra. Většinou pak pochopí, že život se psem přináší finanční náklady, a zvíře nám svěří," popisuje Petra Sekerová.
KRITICKÁ SITUACE
Ona i její kolegové v terénu zažili i krušné chvilky. Reakce lidí závislých na drogách či alkoholu mohou být opravdu různé.
„Na Karvinsku jsme zatím kritickou situaci nezažili, pokud ale nastane, snažíme se řešit vše v klidu. Zatím jsme opravdu měli štěstí a nic se nám nestalo," doplňuje terénní pracovnice.
Obrovským nešvarem posledních let jsou i tzv. množírny či jiné kšeftování s údajně čistokrevnými zvířaty bez průkazu původu.
„Na Karvinsku nyní o žádné množírně nevíme, obchod a množení psů bez průkazů původů je tu ale velmi časté. Nejvíce jde o moderní plemena jako jorkšír, maltézák, čivava, ale i border kolie a plemena typu bull," vyjmenovávají ochránci.
NEMOCNÁ ŠTĚŇÁTKA
Nejhorší stránka věci? Lidé si pořizují psa, o kterém vůbec nevědí, zda je opravdu čistokrevný nositel všech znaků daného plemene. Navíc jde často o zvířata slabá a nemocná.
„Často se dávají k odběru zvířata mladší než sedm týdnů. Bývají nenaočkovaná, neodčervená a o zdravotním stavu rodičů ani nemluvím," upozorňuje Petra Skácelová na případy, jež někdy končí i postupným bolestným umíráním pejska, který podléhá následkům výše psaného.
BEZ PP I BEZ ZÁRUKY
Dovolat se spravedlnosti přitom nelze, protože tyto obchody probíhají bez záruk.
Podněty pro svou práci získávají členové spolku nejčastěji od lidí, kteří si týrání, množení a dalších podobných jevů všímají okolo sebe. Pokud o něčem podobném víte, podněty můžete zasílat na facebook Moravskoslezský spolek na ochranu zvířat, nebo na webové stránky pomahamezviratum.cz.
PŘIVÍTAJÍ POMOC
Na webu spolku najdou zájemci i číslo účtu, kde tuto činnost mohou podpořit. Jak již bylo psáno, členové vše dělají zdarma a ve volném čase. Zdarma už ale není veškerá péče o zachraňovaná zvířata a vše ostatní, co tato činnost obnáší.
„Jen za veterinární péči zaplatíme v průměru okolo 40 tisíc měsíčně," doplňují moravskoslezští zachránci nešťastných němých tváří.