Zatímco v některých městech je kaštanů tolik, že jejich ochranu musejí zajišťovat i na jaře chemickými postřiky, jinde by se to vzhledem k jejich počtu nevyplatilo, a tak na podzim přicházejí ke slovu hrábě. Například jírovce, které byly vysazeny především na nábřeží Olše a městských parcích, jsou v Českém Těšíně ošetřovány chemickým postřikem již čtvrtým rokem. Postřik kmenů stromů se provádí vždy na jaře, a to v období výletu motýlů klíněnky jírovcové vylíhnutých z larev, kterým se podařilo přezimovat.

„Listí hrabeme dvakrát i třikrát v sezoně, když začnou kaštaný opadávat. Dříve jsme začínali třeba i v létě, ale teď, když se na stromy aplikuje postřik, začínáme s hrabáním daleko později. Znamená to, že roztok stromům pomáhá a neztrácejí listí již začátkem léta,” uvedla jedna ze zaměstnankyň, která má parkovou údržbu v Českém Těšíně na starost. Na území tohoto města je přitom asi 330 těchto stromů, které pocházejí z Balkánského poloostrova. Většina jírovců byla vysazena do parků začátkem minulého století. „Larvy klíněnky jírovcové přezimují pod kůrou na kmenech stromů a ve spadlém listí. Listí padající ze stromů se shrabuje ihned koncem léta, a to průběžně ve dvou mimořádných hrabáních. Pokud ještě nějaké listí na stromech zůstane, tak se odstraní při pravidelném hrabání listí na podzim,“ uvedla Magda Víšek–Waleczek z odboru životního prostředí.

Hrábě nyní přicházejí ke slovu například i v Bohumíně. Také tamní radnice bojuje s klíněnkou už léta. Stromů tady ale není tolik, aby se vyplatilo ošetřovat je postřikem. „Jedinou účinnou a praktickou obranou, kterou používáme, je shrabávat a pálit spadané listí, ve kterém klíněnka přezimovává. Žádné chemické postřiky nepoužíváme, vzhledem k velikosti stromů a jejich četnosti by to bylo příliš nákladné. I přesto se finance na údržbu zeleně ve městě, v nichž jsou zahrnuty také náklady na boj proti tomuto škůdci, vyšplhají každoročně na několik milionů korun,” uvedla mluvčí bohumínské radnice Lucie Balcarová.