„Naštěstí na to nejsem sám, a hlavně kdyby nás to nebavilo, tak to neděláme," říká Josef Nulíček, který by mezi rybáři rád viděl více dětí. Všechny rybářské radosti i starosti prožívá u orlovských rybníků, kde je krásné ticho a klid.

Co vás k rybaření přivedlo?

Můj táta byl myslivec a rybář, a i já jsem se od šesti let motal
u vody. Rybaření byl můj koníček od dětství. K myslivosti už jsem se nedostal, i když jsem léta závodně střílel.

Co všechno předsednictví v rybářském svazu obnáší?

Je to hlavně o zodpovědnosti. Člověk zodpovídá za chod celé organizace. Připravujeme školení rybářů, školení dětí, staráme se o základnu, o členy, 
o rybníky, kterých máme devět, jejich hráze i okolí, pořádáme rybářské závody, uklízíme revír, je toho spousta.

Manželka už mi s nadsázkou říkala, ať si přehlásím trvalý pobyt na rybářský svaz. V podstavě se každý den starám o to, aby organizace jako taková fungovala. 
A zaplaťpánbůh za to, že nás tady je ještě pár starších, kteří to tady držíme.

Co máte na rybaření nejraději?

Ta rána u vody. Když přijdete
 v létě ve tři ráno k vodě, začíná se zvedat pára, příroda se probouzí a začnou zpívat ptáci. To je něco tak úžasného! To je takový balzám, že zapomenete na celý svět. Ale bohužel, za celý loňský rok jsem byl u vody pětkrát, zkrátka není čas.

Jak je to se zastoupením žen? Je rybaření čistě mužský sport?

Ale kdepak! Máme tady asi třicet žen, a ty válcují i chlapy. Mohou bít hromy, blesky, může být zima, ony mají termoprádlo 
a sedí u vody. Jsou opravdu „zažrané", a to je úžasné.

Jak je to s věkem vašich členů?

To už je horší. Minimálně padesát procent členů se pohybuje kolem pětapadesáti let, dvacet až třicet procent má šedesát let a víc. To je katastrofa! Loni jsme měli jen devět mládežníků, dříve – a není tomu tak dávno – tady chodilo i devadesát dětí. Teď jsme rádi, že jich máme dvacet.

Mladí lidé dnes mají jiné zájmy a konkurence různých kroužků je veliká.

Právě proto jste zamířili do škol, jaký měla tato akce ohlas?

Ve školách jsme roznášeli propagační materiály, abychom děti k rybaření přitáhli. Děti také dostávají rybářský lístek na rok zdarma. Myslím, že to určitě nebyl špatný nápad, nějaké povolenky zdarma už jsem vydal 
a věřím, že ještě někdo přijde.

Setkáváte se s problémovými rybáři? Co vás nejvíce trápí?

Bohužel ano. Na normální rybáře je metr, a na pytláky, na ty metr není. Ti nám chodí hlavně na chovné rybníky. Jen loni, od jara do zimy, vymlátili 400 až 600 ryb. Snažíme se to hlídat, máme rybářskou stráž, všechno ale uhlídat nejde.

Také nás trápí nepořádek kolem rybníků. Nebo nepoctiví rybáři, kteří chytí rybu, ale už si ji nezapíší. Je toho spousta.

Chycené ryby pouštíte, nebo končí u vás na talíři?

Já ryby nejím. Teda jím, ale takové, které si nechytím, dám si uzenáče nebo třeba rybičky 
v oleji. Chycenou rybu si beru domů, jen když ji potřebuji. Rád ji pro rodinu připravím, ochutnám, jaká je, a pak se s radostí dívám, jak jim chutná.

Takže rybu chytíte, donesete domů, připravíte a sám si dáte řízek?

Přesně tak, řízek. Vepřový! Velký jako sloní ucho. To je pro mě pochoutka. A nejsem sám, je spousta rybářů, kteří ryby chytají, a potom je zase pustí, protože je nejedí.

Je ryba, kterou byste ani neochutnal?

Ochutnám jakoukoli rybu, ale co bych opravdu nevzal do pusy, to je chobotnice a podobné potvory. Fakt je ten, že nejkvalitnější maso má candát a dravci vůbec. Ale můžete mít krásného candáta, když ho ale neumíte připravit, určitě si nepochutnáte.

Jaké ryby se dají v našich rybnících chytit?

V našich vodách se dá chytit nepřeberné množství ryb. Štiky, candáti, cejni, kapři, tolstolobici – nebo například amuři. Někdo chodí chytat jen dravce, někdo zase kapry. Naše vody jsou bohaté! Jen v loňském roce orlovští rybáři nachytali přes tři a půl tuny ryb. A tak je to každým rokem.

Jaký je váš největší rybářský úlovek?

O tom, co mi uteklo, nebudu ani mluvit. A že mi utekli dva sumci, kteří měli dobře metr šedesát. Ale největší tolstolobik, kterého jsem chytil, měl přes 35 kilo. To bylo, jako bych z vody tahal prase. Co se kaprů týká, tak největšího jsem chytil na Závadě, ten měl metr šest. 
S dravci, s těmi se mi moc nedaří.

Co všechno je k získání platného rybářského lístku potřeba?

Jeho získání není nijak složité. Pokud chcete být rybářem, přijďte za námi. Tady si vypíšete přihlášku, dostanete příručku, kterou se naučíte. Pak vás vyzkoušíme z rybářského řádu, druhů ryb a tak dále – a vypíšeme potvrzení. S ním zajdete na městský úřad, kde si koupíte rybářský lístek.

Povolenku dostanete u nás a je to. Složité to určitě není, ale aby někdo mohl zabíjet živé tvory, měl by ovládat nejen míry ryb a jejich anatomii. Školení a zkoušky pro nové rybáře děláme v únoru. Ale nikoho nevyhodím ani
 v dubnu nebo květnu. Všem vyjdeme vstříc a budeme rádi, když přijdou.

Josef NulíčekJe předsedou Rybářského svazu Orlová od roku 1998. Sedmašedesátiletého důchodce plně zaměstnává práce ve svazu. Když zbude čas, rád rybaří, zajde si na houby a věnuje se rodině a svému psovi.