„Hodně lidí si teď pořídí psa, a pak si uvědomí, že ho vlastně nechtějí. Někdy ho i přivedou k nám, ale my psy od soukromých majitelů nepřijímáme," potvrdil pracovník karvinského útulku Tomáš Valek.

To potvrzují i v ostatních městech. „Někteří lidé nemají ponětí, co je to mít psa. Myslí si, že je to poslušná hračka, se kterou jednou denně zajdou ven, jednou denně jí dají nažrat a to je vše," říká správce bohumínského útulku Petr Biernat.

Útulky ale nejsou od toho, aby zachraňovaly majitele, kterým se už čtyřnohý kamarád omrzel.

„Volal mi tady pán, který k nám chtěl umístit dva psy. Když jsem mu řekl, že je nemůžeme přijmout, řekl mi, že v tom případě zdechnou hlady," popsal Biernat nemilé zkušenosti.

Lidé si často neuvědomují především to, že mít psa je skutečně záležitost tak na 15 let. „Někdy se stane, že majitelé přijdou se psem a tvrdí, že ho našli, přitom je zjevné, že je jejich," nastínila další zkušenost z útulku Dagmar Poláková, vedoucí útulku pro opuštěná zvířata v Havířově.

„Vždy se snažíme lidem vysvětlit, že nového majitele pro pejska si musí najít sami," doplnila Poláková.

Zejména sociální sítě tak jsou čím dál tím více zaplavovány fotografiemi psů, kteří se páníčkům omrzeli, a často je skutečně jediným důvodem to, že život se psem byl příliš velkým zásahem do jejich pohodlí. „Je to ten nejjednodušší způsob," míní Biernat.

Dlužno dodat, že i v takových případech je stále nutné myslet na formality. „Dnes, kdy v mnoha městech už mají psi čipy, je důležité myslet také na to, aby pejska předali třeba za pomoci darovací smlouvy a majitele změnili i oficiálně, jinak za něj budou dál odpovědni," upozornila Dagmar Poláková.