Spolkům z Karviné vadí mimo jiné to, že se má zastavět a podle nich tak znehodnotit území plné zeleně, které má největší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a rozléhá se mezi třemi nejhodnotnějšími památkami v pohornické krajině - doly Barbora, Gabriela a proslulým kostelem sv. Petra z Alkantary.

Mezi největší odpůrce záměru patří spolek Stará Karviná, který o pohornickou krajinu pečuje a připomíná místním její pohnutou historii. Předsedkyně spolku Tereza Ondruszová zastává názor, že stavět v bezprostřední blízkosti kostela tak velký průmyslový areál je nesmysl.

Pozemky kolem Barbory.
Obří průmyslový park u Dolu Barbora? Bakala prodává pozemky skupině Panattoni

„Sto padesát let trvající uhelná těžba se devastujícím způsobem projevila na krajině, zdraví obyvatel a životním prostředí vůbec. Lidé byli donuceni opustit své domovy, ale k tomuto místu si stále zachovávají velmi silný vztah, chodí sem trávit čas. V posledních letech se nejen kostel, ale celá stará Karviná stávají vyhledávaným cílem turistického ruchu. Přijíždějí sem nejen lidé z Karvinska, ale také ze zahraničí, kteří se zajímají o historii nacistických táborů, technické památky a pohnutou historii místa. Proto je alarmující, že by se toto území, pro širokou veřejnost nově objevené, s čerstvě zhojenou přírodou, mělo znovu stát cílem průmyslových záměrů, které nevyhnutelně povedou k opětovné devastaci regionu,” řekla Deníku předsedkyně spolku Stará Karviná Tereza Ondruszová, podle níž jsou na území Karviné mnohem vhodnější lokality pro případné průmyslové využití.

Zachovejme krajinu pro lidi!

A své argumenty předkládají i další. Například historik, pedagog a člen rady spolku S.O.S. Karviná Radim Kravčík tvrdí, že zmiňované oblasti by více než průmysl slušel cestovní ruch a příroda. „Národní památkový ústav po provedeném průzkumu usiluje o prohlášení území za archeologickou rezervaci. Ve strategickém plánu města Karviná se dočteme, že má město usilovat o zařazení krajiny ztraceného města v Karviné - Dolech mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Pohornickou krajinu staré Karviné máme obnovit pro lidi, ne ji znova vytěžit a obětovat zájmům průmyslu," je přesvědčen Kravčík.

Místní spolky zdůrazňují, že se nesnaží bránit vzniku moderních průmyslových areálů, upozorňují ale, že v okolí už je brownfieldů několik a tato lokalita je příliš cenná, než aby sloužila jen jako plocha pro skladovací prostory nebo montovna.

Regionální knihovna Karviná.
Regionální knihovna Karviná je letos nejlepší knihovnou v kraji

„Je smutné, že kraj několik let s odborníky zpracovával koncepci rozvoje pohornické krajiny POHO 2030, abychom ji nakonec hodili do koše. Všechny tyto záměry představují další zátěž pro životní prostředí a jejich přínos pro Karvinou je slušně řečeno diskutabilní. Měli bychom rozvíjet i jiné stránky než jen průmysl,“ myslí si krajská zastupitelka za Piráty a spoluzakladatelka S.O.S. Karviná Zuzana Klusová.

Geograf Jan Lenárt, který se podílel na tvorbě koncepce POHO 2030, zase tvrdí, že umístění velké průmyslové zóny do jádra této krajiny její jednotlivé hodnoty výrazně naruší a rozdrobí. „Pohornická krajina původní Karviné dnes dosahuje tak významných estetických, přírodních a vzdělávacích hodnot, že je pro mě nepochopitelné, že se plány rozvoje této krajiny nestaví právě na nich,“ dodává.

Panattoni kupuje pozemky od Asentalu

Odmítavou reakci karvinských spolků vyvolala informace, kterou na svých stránkách zveřejnila developerská společnost Panattoni. Ta dokončuje jednání se společností Asental Land, patřící do skupiny firem českého imperia miliardáře Zdeňka Bakaly, o koupi pozemků v okolí bývalého dolu Barbora. Tam chce na zhruba 400 tisících metrech čtverečních začít budovat obří průmyslový park. Začít stavět chce již v polovině roku 2025 a celé území chce zastavět do roku 2032.

Město plánuje rekonstrukci náměstí Republiky. Zároveň umožnilo lidem hlasovat, zda chtějí dominantu zvanou kyvadlo zachovat, či ji odstranit.
Havířované jásají, kyvadlo z náměstí zmizí. Lidé ho nechtějí, rozhodli v anketě

Území je brownfieldem od roku 2002, kdy skončila těžba na Dole Barbora. V minulosti se na těchto pozemcích počítalo se stavbou spalovny odpadu, z toho však sešlo. Částečně také kvůli neochotě státu odkoupit od Bakalova Asentalu potřebné pozemky. Kromě areálu uzavřeného Dolu Barbora, jež obhospodařuje státní podnik Diamo, je nedaleko ještě Teplárna Veolia.