Jak Deníku řekla šéfka Okresního státního zastupitelství v Karviné Gabriela Slavíková, vyšetřování se chýlí ke konci.

„Nemohu být ale konkrétnější. Nyní se čeká na krok polské strany. Státní zástupce, jenž se případem zabývá, a polský prokurátor jsou v kontaktu. Předpokládáme, že závěry vyšetřování zveřejníme tiskovým prohlášením,“ řekla Slavíková. Podle ní by to mohlo být v řádu týdnů.

Ve Stonavě se v pondělí konal v komorním duchu vzpomínkový akt za 13 obětí výbuchu metanu v dole ČSM v roce 2018.
Ve Stonavě uctili památku mrtvých horníků. Vyšetřování dosud neskončilo

Vyšetřování příčin důlního neštěstí, ke kterému došlo ve čtvrtek 20. prosince, trvá už čtvrtý rok a je komplikované tím, že při něm zahynuli horníci čeští a polští. Komunikaci mezi vyšetřovateli a státními zástupci z obou zemí pak zkomplikovala mj. pandemie nemoci covid-19.

Kdo může za výbuch?

K výbuchu, který připravil o život 12 polských a jednoho českého horníka, a dalších 10 horníků bylo zraněno, z toho 2 těžce, došlo zhruba 800 metrů pod zemí. Přežili jen ti, kteří byli ve větší vzdálenosti od místa exploze. Přeživší byli otřeseni, pohmožděni a popáleni. Teprve v dubnu 2019 mohli do prostoru opět vstoupit báňští záchranáři a vyšetřovatelé, kteří měli za úkol zjistit, co bylo příčinou nehody a zda za ni někdo ponese přímou odpovědnost.

V parku v centru Stonavy přibyly dva symbolické vozíky s uhlím, které se vytěžilo v dolech Darkov a ČSA, které byly letos uzavřeny.
Slza a opuštěné vozíky. V parku stojí poslední svědkové těžby na Karvinsku

Mezi horníky, ale i na sociálních sítích, se bezprostředně po neštěstí spekulovalo o tom, že někteří ve snaze těžit co nejvíce, záměrně vyřazovali z činnosti čidla, která monitorují úroveň metanu v podzemí. Horníci tak díky tomu mohli i přes vysoké riziko výbuchu dál pracovat. Odpověď na otázku, co bylo skutečnou příčinou nehody, má přinést právě výsledek vyšetřovaní česko-polského týmu expertů.