Otřes se projevil zhruba v 6.34 hodin. Zatím nejsou informace o tom, zda se otřes projevil na důlním pracovišti některé z místních černouhelných šachet.
Redakci kontaktovalo několik lidí z Karviné a okolí, kteří jev zaznamenali. Popsali také jízdu kolony vozidel Báňské záchranné služby z ostravské základny ve směru na Karvinou. Výjezdy jsou často vyvolány i z preventivních důvodů, aby byli záchranáři připraveni k zásahu, pokud by byli z podzemí hlášeni zranění horníci.
Zaznamenat je mohli především lidé, kteří v tom okamžiku spíše seděli, případně měli ruce na stolech, na klávesnicích a pohyb podlah v budovách tak cítili zřetelněji. Při otřesech často dochází také k pohybu menších předmětu v policích, obrazů na stěnách či k houpání lustrů.
Nejčastěji zaznamenávají otřesy lidé z Karviné, Darkova, Stonavy a Doubravy. Silnější otřesy ale pociťují i lidé z širšího okolí, zejména Havířova, Orlové nebo i Ostravy.
Lidé, kteří otřes zaznamenali, si okamžitě vzpomněli na nedávnou tragédii v podzemí Dolu ČSM ve Stonavě. 20. prosince tam při výbuchu metanu zemřelo 13 horníků.
Důlní otřesy
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.
Fotogalerie: OKD a těžba uhlí v MS kraji
Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.
Více informací o důlních jevech najdete ZDE
Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.
Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.
