I proto přijali například zástupci Třince, Českého Těšína nebo Karviné pozvání do firmy Organic Technology v Horní Suché, kde gastroodpad zpracovávají a dokážou z něj vyrobit biometan a organické hnojivo.

Zbytky po kuchyňské úpravě v domácnostech, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, prošlé a vadné potraviny, odpadní tuky, odpady z jídelen, gastro provozoven, odpady z potravinářského průmyslu, a to včetně zbytků v obalech. To všechno do zpracovatelského závodu Organic Technology vozí už více než rok několik obcí z regionu. Dalším zdrojem „materiálu“ ke zpracování jsou prošlé potraviny v obchodech, školních jídelnách či kantýnách.

V Třinci se svoz ujal

Roční zkušenost se svozem gastroodpadu ze sídlišť mají v Třinci, kde působí odpadová firma Smolo. A pochvalují si ji. „Myslím, že ten tok, co svážíme kontejnery, do kterých lidé vhazují zbytky jídla z domácností, je celkem úspěšný. Před rokem jsem říkal, že pokud se dostaneme na nějakých 120 až 140 tun sesbíraného gastroodpadu, bude to velmi dobré číslo. Teď bude roční výročí a víme, že jsme svezli přibližně 105 tun. Co je ale hodně pozitivní, že se nám objem odevzdávaného gastroodpadu stabilně zvyšuje. Aktuálně za jeden týden svážíme zhruba tři tuny zbytků jídla,“ řekl Tomáš Ondraszek, jednatel firmy SMOLO CZ.

Z jídla plyn a hnojivo

Podle jednatele rodinné firmy Organic Technology Sebastiana Sikory se zájem obcí o tento druh likvidaci gastroodpadu zvyšuje. „Návozy do našeho zpracovatelského závodu se čím dál více zvětšují. Například v Třinci se svozem začali před rokem a chytlo se to. Věřím, že to bude dobrý příklad i pro další obce, které se o to zajímají a zvažují tento způsob likvidace gastroodpadu zavést,“ řekl Sikora.

Dolní Lutyně, Karvinsko, likvidování následků tragické srážky vlaku a kamionu, 25. ledna 2024.
Šéf dopravní firmy k Lutyni: souprava uvízla na přejezdu kvůli špatnému profilu

Dodal, že se to vyplatí i menším obcím, a to zejména s ohledem na neustálý růst cen skládkovného. V Horní Suché jsou schopni zpracovat 20 tisíc tun bioodpadu ročně, z čehož se vyrobí přes tři miliony metrů kubických zeleného zemního plynu a přes tisíc tun koncentrovaného organického hnojiva.

Karviná sonduje

Spokojena s tím, co viděla a slyšela, byla i Martina Klusová z odboru komunálních služeb karvinského magistrátu. „My bychom do toho šli, ale záleží na vedení města. Každopádně by to mělo zajímat všechny obce, protože musí splnit ze zákona povinných 60 procent vytříditelných složek v odpadu. Páni majitelé nám slíbili podklady, tak uvidíme,“ řekla Klusová.

Vizualizace možné budoucí podoby zámku v Doubravě po rekonstrukci.
Pomoc kraje odmítli. Doubrava chce chátrající zámek opravit sama

A když je řeč o třídění, v Karviné mají lidé už čtvrtým rokem k dispozici kontejnery na použité oleje a tuky z domácností. Ročně se jich takto získá a ekologicky zlikviduje asi šest tun, což je podle Martiny Klusové velmi málo.

Informace při prohlídce v závodu na zpracování gastroodpadu sbírali také zástupci Českého Těšína a o všem budou informovat vedení města.