„Omlouvám se všem tady na diskuzi, ale mezi tím, co ostatní stáli a točili si “super” video z bitky dvou lidi i potom, co jeden už ležel na zemi bez známky vědomi, tak jsem poskytl ležícímu první pomoc,“ píše jeden z čtenářů na facebooku Karvinského a havířovského deníku v reakci na text o smolném ročníku závodů o Havířovský zlatý kahanec. Ten narušila i surová bitka návštěvníků, která měla lékařskou i policejní dohru.

Ano, lidé jsou různí a v kritických okamžicích reagují různě. Jak ale říká například mluvčí Zdravotní záchranné služby Moravskoslezského kraje (ZZSMSK) Lukáš Humpl, schopnost široké veřejnosti poskytnout první pomoc se zlepšuje.

„Základy první pomoci - tedy zástavu prudkého krvácení, rozpoznání srdeční zástavy, bezvědomí a nutné úkony při nich, by měl znát opravdu každý. Opatření v rámci základní první pomoci jsou natolik jednoduchá, že jejich bezpečné provedení může bez rizika provést i úplný laik,“ podotýká Lukáš Humpl.

Dodává, že záchranáři se setkávají také s tím, že někteří lidé se poskytnout první pomoc bojí. Nejsou si totiž jistí, zda by neodborným zákrokem spíše neuškodili. Co pak?

„Pokud si člověk není jistý, na lince 155 nejen přivolá první pomoc. Dispečeři ho pak mohou navigovat do doby, než dorazí odborná pomoc,“ radí ředitel úřadu spolku Českého červeného kříže Karviná Oldřich Gbelec.

Operátor zdravotní záchranné služby pak radí v rámci tzv. Telefonicky asistované první pomoci, nebo Telefonicky asistované neodkladné resuscitace.

„Rozhodnutí, co je nutno udělat, přebírá dispečer na sebe, a já se stávám pouze jeho očima a ušima. Následně mně přesně instruuje např. k zahájení srdeční masáže – kde a jak mám vyhledat správné místo na hrudníku, jak stlačení provádět, nakolik intenzivně a rychle, atd.,“ doplňuje jak to chodí v praxi mluvčí ZZSMSK Lukáš Humpl.

Přivolat první pomoc je tedy jeden ze základů. „Při život ohrožujících stavech jde opravdu o minuty a pokud jsem na místě události u pacienta, stávám se součástí tzv. záchranného řetězce. Buď v něm zafunguji, a podstatně zvýším šanci pacienta na přežití, nebo selžu, a pak se naděje naopak prudce snižuje. Žádná záchranná služba nikde na světě není koncipována v takové dostupnosti, aby se obešla bez spolupráce s laiky,“ podotýká dále Lukáš Humpl.

Kurzy 1. pomoci jsou přitom dosažitelné pro širokou veřejnost. V některých případech je pořádají i zaměstnavatelé, zájemci se mohou obrátit také na zmiňovaný Český červený kříž, který kurzy rovněž pořádá. Informace o nich a potřebné kontakty zjistí zájemci například na webu: www.cckkarvina.cz.