Na Karvinsku sebevraždy páchají častěji muži. Nejrozšířenější je oběšení, následuje skok z výšky, skok pod vlak, v jednom případě šlo letos o podřezání žil a jednu otravu léky. Celkem letos na Karvinsku došlo – podle policejních údajů k 31. srpnu – k 26 sebevraždám, loni jich za stejné období bylo 21.

Mravenčí práce, do které jdou všichni a všechno, co je právě „po ruce“. Rozhodující je rychlost a pečlivost. Zhruba takto to vypadá na policii v okamžiku, kdy se zjistí, že kdosi oznámil úmysl se zabít. „Ti lidé často nechají dopis na rozloučenou a odejdou z domu, někteří nám svůj úmysl oznámí telefonicky. První snahou je takového člověka co nejrychleji najít,“ říká policejní mluvčí Zlatuše Viačková.

„Je to velmi náročná práce, musíme co nejrychleji zjistit co nejvíce údajů, nejčastěji pak od blízkých daného člověka, ke kterým zároveň musíme přistupovat citlivě, protože oni sami jsou v obrovském stresu a pod tlakem,“ dodává.

Jejím kolegům - nejen z řad policejních vyjednávačů a psychologů - se už takto podařilo zachránit desítky životů. Podobně, jako i strážníkům všech měst v regionu. Například karvinští vzpomínají, jak se jim v minulosti podařilo odradit muže, který chtěl skočit z mostu u Dolu Karviná. Nebo jak vytáhli za tmy z vod řeky Olše ženu, která se tam přišla utopit, naštěstí ji ale včas vystopoval jejich služební pes.

„Lidé s těmito sklony nám občas rovněž sami volají. My pak samozřejmě ihned informujeme zdravotníky, policii a další kompetentní místa, sami se pouštíme do hledání takového člověka a stává se, že jsme na místě první. Každý takový případ je ale jiný a mnohdy je to pak už práce pro odborníky, psychology, profesionální vyjednávače policie,“ dodává zástupce ředitele karvinské městské policie Václav Ožana.

Jak ukazují policejní statistiky, existují žel i případy, kdy už je na veškerou pomoc pozdě. Ani ty se bez přítomnosti policie neobejdou. „Naším úkolem je prošetřit veškeré okolnosti a především vyloučit spoluúčast dalších osob,“ vysvětluje mluvčí policie.

A co vlastně lidi k těmto činům či pokusům o ně nejčastěji vede. Obecně to bývají sociální, finanční i zdravotní problémy.

„Existuje celá řada faktorů, které zvyšují riziko spáchání sebevraždy. Jedním z nejvýraznějších je přítomnost duševního onemocnění. Některé zdroje uvádí přítomnost duševního onemocnění u devíti z deseti případů dokonané sebevraždy. Mezi mladými ve věku 15 - 29 let je sebevražda globálně druhý nejčastější důvod úmrtí a vůbec nejčastější pro mladé dívky ve věku 15 - 19 let. Vůbec nejvyšší míru sebevražednosti globálně je možné identifikovat u osob starších 69 let. Na každou dokonanou sebevraždu připadá podle odhadů WHO 20 pokusů,“ uvedl pro Deník Petr Winkler, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie z Národního ústavu duševního zdraví.

Petr Kramný u soudu v Ostravě.
Kramný definitivně prohrál v kauze křivého obvinění