Rodačka z Louk se kostelnicí stala náhodou. „Chodím zvonit v podstatě už sedmnáct let - od roku 2001. Co si pamatuju, bývalo v kostele více farářů. Jednou však nějakou dobu jeden z nich chyběl, potřebovali někoho na záskok, kdo by zvonil, no a už mi zůstalo,“ vzpomíná Věra Moravčíková.

Bývalá listonoška zná všechny místní a oni znají ji. „Celý život totiž žiji v Loukách, kde jsem také odmala navštěvovala kostel sv. Barbory, ten původní, jenž který dnes stojí osamoceně tam, kde bývalo centrum obce. Tam jsem chodila s maminkou a sourozenci vždy pěšky,“ svěřuje se seniorka a z jejích slov jde poznat, že svou funkci bere opravdu zodpovědně.

„Paní Věrka je opravdu hodný a slušný člověk, jsme rádi, že tu někoho takového máme,“ povídá o paní Věře farář Roland Manowski-Słomka ze Stonavy, který se s ní také dlouhodobě zná.

Vedle činnosti kostelnice má paní Věrka další důležitý úkol – zvoněním v kostele ohlašuje Štědrý večer a Nový rok. Až bude v pondělí, na Štědrý den či na Silvestra, znít zvon v kostele sv. Barbory v Karviné-Loukách, budeme tedy vědět, kdo je právě v kostele.

A jak sama říká, ani jí nepřijde, že je to zvonění sváteční. Pro ni je to prý už běžná rutina a neshledává na tom nic zvláštního. „Letos trávím svátky s rodinou. Oba mí synové bydlí blízko, tudíž to k sobě nemáme daleko. Všem lidem bych no Nového roku přála zdraví, štěstí a spokojenost. A především to zdraví – od toho se odvíjí i to ostatní,“ vzkazuje všem lidem paní Věra.

Důl ČSM na Karvinsku po neštěstí.
Horníci se po explozi metanu vrátili do práce. Někteří přiznali obavy