Země se lidem zhoupla pod nohama v 11.08 hodin. Projev lidé nejčastěji vnímali lidé, kteří v té chvíli seděli nebo leželi a cítili zahoupání země nebo podlahy. Otřes se projevil také pohybem menších předmětů. Zatřásly se například skleničky v policích a rozhoupaly zavěšené lustry.

Většinu důlních otřesů zaznamenávají lidé v oblasti kolem Stonavy, Karviné nebo Orlové. Tentokrát byl jasně pozorovatelný i v Havířově.

"Byl jsem právě venku na ulici. Stál jsem na chodníku a najednou se mi pod nohama zhoupla země. Chviličku jsem vyhodnocoval, zda se mi to jen zdálo, nebo jestli se mi neudělalo špatně. Stejný záchvěv však zaznamenali i lidé v okolí, proto nám bylo jasné, že jde o otřes," popsal Josef Pintér. 

Bez vlivu na důlní pracoviště

Už s ohledem na velmi citelné projevy na povrchu bylo pravděpodobné, že se jednalo o otřes s epicentrem v malé hloubce. To také Deníku v pondělí potvrdil mluvčí těžební společnosti OKD Ivo Čelechovský. "Jednalo se o geomechanický jev v lokalitě Dolu ČSM ve Stonavě. Projevil se vysoko nad důlními pracovišti, na která neměl žádný vliv. Naši technici v bezprostřední návaznosti provedli bezpečnostní měření, testy a protiotřesová opatření. Poté mohla těžba dále bez omezení pokračovat," řekl Čelechovský. 

Diskuze na Facebooku Karvinského a Havířovského Deníku

Důlní otřesy

Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.

Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.

Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.

Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.

Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.