„Skalní pěstitelé, to je generace, která pomalu končí," říká Vladislav Samek, místopředseda Územního sdružení Českého zahrádkářského svazu (ÚS ČZS) Karviná, během víkendové výstavy Zahrada 2016. Má na mysli především skalní zahrádkáře, kteří pěstují podle vyšlechtěných odrůd a jejich pěstění a šlechtění se věnuji opravdu naplno. „Letos to jinak byl špatný rok pro pěstitele jablek a můžou za to kroupy," komentoval dále zkušený karvinský zahrádkář.

„Lidé dnes obecně volí spíše méně náročné pěstování, například menší sloupové jabloně místo klasických stromů a podobně," doplňuje místopředseda pro odbornou činnost ÚS ČZS Karviná Miroslav Nechvátal.

Ano. Většina zahrádek je dnes už spíše rekreačními prostory pro grilování a další pohodu. Ale pozor, vrací se i trend pěstování. Současní pěstitelé už ale, jak bylo řečeno, tolik nelpí na druhovosti a většinou ani nemají zájem se organizovat a sdružovat.

BEZ CHEMIE, TAKŽE SVÉ

„Majitelé zahrádek si uvědomují, že pokud chtějí mít kvalitní ovoce a zeleninu za co nejmenšího použití chemie, nenajdou ji v marketech, ale jistotu mají u toho, co si sami vypěstují," říká Miroslav Nechvátal.

V zahrádkářských osadách je tak vidět, že si lidé pěstují česnek, papriky, rajčata a další. Třeba pracné brambory už ale méně a okrasné zahrady stále vedou.

Boom v tom, že se na zahrádkách přestalo pěstovat, přišel počátkem 90. let minulého století. „To se objevily markety, kde se najednou veškeré ovoce a zelenina daly koupit za přijatelné ceny a pěstování se přestalo vyplácet," uvedla tisková mluvčí ČZS v České republice Zdeňka Jankovičová.

PLODY NAŠICH BABIČEK

„Ano, dnes je zde ale opět snaha mít vlastní produkty bez chemie. Objevují se i nové druhy ovoce a zeleniny, a vrací se i některé dávno zapomenuté plodiny, které znaly naše babičky. Například plod zvaný kdouloň, ze kterého jsou výborné kompoty," dodává mluvčí českých zahrádkářů, podle které trend opět pěstovat vlastní produkty souvisí také se současnou vlnou žít podle zdravého a přírodního životního stylu.