Po výměně starých dřevěných oken za nová plastová, která mají mnohem vyšší izolační schopnost a současně i se zateplováním plášťů domů, lidé zjistili, že dokáží v bytech i v zimě udržet přijatelnou teplotu bez nutnosti zapínat radiátory. Když jim byly na radiátory namontovány poměrové měřiče, začali šetřit ještě více. V nevětraných bytech se jim však začaly vytvářet plísně.

„Někteří nájemníci bytů díky dobré těsnosti nových oken přestávají téměř topit a větrat, tím však zamezí úniku vlhkosti, která se začne srážet uvnitř bytu. Ve většině případů vzniku plísní je tedy na vině špatné větrání, nadměrné a tedy kontraproduktivní šetření teplem a tedy nižší teplota v místnosti," říká Petr Valášek z Městské realitní agentury Havířov.

TEPLO A VLHKO PODPORUJÍ VZNIK PLÍSNÍ

Lidé v bytech vytvářejí ideální podmínky pro vznik plísní. „Když je vlhkost vyšší než doporučená, vznikají plísně. Ty se tvoří nejčastěji tam, kde jsou tzv. tepelné mosty: v rozích místností, kolem oken, balkonu a všude, kde se stýkají dva různé stavební materiály. Vlhkost v bytě zvyšuje i člověk sám, a to například sprchováním, vařením, praním, sušením prádla, pěstováním rostlin, chovem psů a podobně.

VĚTREJTE!

Nejúčinnější obranou proti vzniku plísní je tedy správné větrání a topení v místnosti. „Obojí je však jednoznačně závislé na individuálním přístupu nájemníka," dodal Valášek.

Vyvarovat se vzniku plísní přitom není těžké. V zimě se doporučuje větrat naplno a krátce. Dochází k intenzivní výměně vzduchu a k menším tepelným ztrátám.

„Čím je chladněji, tím stačí na větrání kratší čas. V zimě si vystačíme při každém větrání s 5 až 7 minutami, na jaře a podzim je potřeba 10 až 20 minut a v létě mohou zůstávat dlouhodobě otevřená, například sklopná okna," dodal Valášek.