Před nedávnem o sobě dala vědět také v Havířově, když se zaměřila na záchranu vlakového nádraží. S kamarády založili občanské sdružení Důl architektury a do nádraží začali přivádět umění v naději, že se tak zvedne i zájem veřejnosti o záchranu této budovy.

Co Vás přivedlo k architektuře?
Architektura mě zajímala hlavně proto, že jsme se o ní vůbec nic ve škole neučili a možná to mě vedlo, že jsem chtěla poznat, co to vlastně je. Myslím si, že ve školách chybí předmět, který by se právě zabýval estetikou, architekturou a kulturou. Který by učil vztahu ke krásnu, to že každé místo má své genius loci a to nás ovlivňuje a že mu musíme rozumět.

Co je pro Vás ukázkou opravdu dobře odvedené práce architekta?
Zdařilých současných prací architektů je mnoho, v Čechách jich je však dnes pomálu. Je to hlavně tím, že zde nefunguje hlad po kvalitě stavby a kvalitě architektury. Ale při projektování jde hlavně o cenu. Mnoho lidí si také plete architekturu s designováním, které vidí v různých programech v televizi. Většina staveb, které se v současnosti, staví, jsou povrchní, jde jen o vzhled a o to, co je právě moderní. A to je špatně, protože v architektuře by mělo jít o nadčasovost, kvalitu, formu a funkci. Mnoho dobrých věcí bylo již vymyšleno a my bychom na ně měli navazovat a dále je rozvíjet.

Je nějaká opravdu povedená budova v Havířově?
Havířov je podle mě velkoryse a kvalitně založený. Je tu z centra blízko do přírody, dobrá dopravní obslužnost, hlavní ulice a uzavřené dvory za ní. Osy budov služeb, které chytře vedou mezi hlavní třídou a meandry řeky Lučiny. Na koncích bývaly terasy s vodními prvky, které jsou dnes zapomenuté. Ale je možné je obnovit. Mám ráda kvalitní stavby z období 60. a 70. let jako zimní stadion, budova horního gymnázia, Budoucnost, Labužník, autobusové nádraží a samozřejmě vlakové nádraží. Moc mě mrzí, že jsme nestihli zachránit právě budovu autobusového nádraží. Ale vím, že budovu vlakového nádraží jistě zachráníme, i když to nyní vypadá, že se již nic nedá dělat.

Je naopak v Havířově budova, kterou považujete za architektonický omyl?
Když se dívám na dnešní Havířov a na budovy, které se tu staví, tak je mi smutno. Nic není architekturou, není zde nic nového, čím by se mohlo město chlubit dnes nebo v budoucnu. Mnoho kvalitních staveb, které město mělo, a byly architektonicky kvalitní, už byly zbourány (autobusové nádraží) nebo úplně přestavěny (obchodní dům Budoucnost, kino Centrum, havířovská nemocnice, sportovní hala Slávie). Například rekonstrukce nemocnice skončila pouhým obložením fasády polystyrénem a natřením na podivnou barvu v ještě podivnějších kombinacích. Přitom fasáda hlavní budovy nemocnice byla z pohledových cihel klinkerů, které byly dlouhověké a kvalitní a vydržely by dalších 50 let.

Co byste v Havířově změnila?
Pokud bych měla jak, tak přístup lidí k věcem, které se kolem nich dějí. Zdá se mi, že Havířov je tak trochu odsunutý od centra dění a je to znát i na lidech. Například účast ve volbách byla kolem 20 procent, a to je strašně málo. Mám pocit, že lidé v Havířově jsou více než jinde apatičtí. To jsme si prožili také s vlakovým nádražím. Když jsme se s kolegou Adamem Guzdkem před třemi lety dozvěděli, že město chce bourat nádraží, tak nás překvapila i reakce lidí v našem okolí. Říkali: " s tím se už nedá nic dělat", "je to hotová věc". Prostě jsou zvyklí, že to co jim naservírují z radnice, tak to tak je a už se s tím nedá nic dělat.

Chceme zlepšit také komunikaci mezi radnicí a občany. Například minulé vedení města nikdy s občany o nádraží nejednalo, a proto se lidé nikde nemohli dozvědět, se vlastně nejedná o novou stavbu nádraží. Na místě nevznikne žádný nový objekt. Vlakové nádraží se stane z bočního křídla stávající budovy. V místě dnešní budovy nádraží vznikne 5m vysoká a 40m dlouhá betonová zeď, toho se bojím.

Doufáme, že se po volbách přístup radnice k veřejnosti změní. Již jsme se dohodli s vedením havířovského Ano, že budeme společně postupovat, abychom budovu nádraží zachránili. Také se chceme sejít s komunisty a budeme se snažit je přesvědčit o nebourání, ale rekonstrukci.

Jaké jsou podle Vás nejdůležitější aspekty, proč nebourat havířovské nádraží?
Zdravý rozum. Argumenty města a Českých drah o tom, že budovu musí zbourat kvůli tomu, že je špatně vytápěná hala a že do střechy teče jsou pro mě nepochopitelné. Budova je v dobrém statickém stavu. A jde jen o to vyměnit radiátory, které jsou zde mimochodem původní z 60. let. Je potřeba vyčistit ucpané svody vody, kterými do budovy zatéká, vyměnit dvojsklo na trojsklo na čelní prosklené fasádě. Vytápěná čekárna se dá zřídit v přízemí v prostorách bývalé úschovny kol. Jde o zásahy, které budou určitě finančně méně náročnější než demolice. Nový dopravní terminál pro autobusovou dopravu lze postavit vedle stávajícího nádraží. To jsme prověřili několika studentskými pracemi vzniklými na workshopu na nádraží nebo ročníkovou prací studentů architektury v Brně a v Ostravě.

V posledních dnech se také na kauze havířovského nádraží projevily rozsáhlé problémy na ministerstvu kultury a jejich přístup k ochraně památek. Když bylo potřetí zahájeno řízení o prohlášení kulturní památky a byly vypracovány kladné odborné posudky na prohlášení budovy, mysleli jsme si, že ministerstvo podle toho také rozhone kladně. To se však nestalo. K zápornému rozhodnutí je dnes těžké něco dodat, když architekti a památkáři jsou přesvědčeni, že nádraží má být kulturní památkou a jediní, kdo si to nemyslí, jsou úředníci ministerstva kultury. Není to poprvé, kdy úředníci rozhodují v zájmu investora a proti zájmu památky. Jak jsme to mohli vidět v kauzách domu na Václavském náměstí nebo oprav Karlova mostu.

Čeho byste ještě chtěla dosáhnout? Máte nějaký velký sen?
Snů mám plno. Myslím, že je nutné mít i vzdálenější sny, protože pak můžete dosáhnout velkých cílů. Jeden z nich je pro mě nyní záchrana vlakového nádraží.