Ministerstvem financí chystaný nový zákon o rozpočtovém určení daní postaví podle něj všechny města a obce na přiměřeně stejnou startovací čáru. „To umožní spravedlivější rozvoj měst a obcí Moravskoslezského kraje od Osoblahy až po Hrčavu,“ řekl Lukša v rozhovoru pro Deník.

Jak jste dospěl k tomu, že si Ostrava žije nad poměry na úkor ostatních?

Z celostátního daňového výnosu získává Ostrava na jednoho obyvatele asi 18,6 tisíce korun ročně. Srovnejme to s jinými velkými městy kraje – Karviná 11,8 tisíce, Opava 11,5 tisíce, Havířov a Frýdek-Místek dokonce pouze deset tisíc! Ptejme se, proč má Ostrava téměř dvojnásobný příjem na obyvatele oproti Havířovu, či Frýdku-Místku?

Odpověď je jednoduchá. Ostrava byla kdysi zároveň okresem. Když se okresy rušily a jejich kompetence převáděly na kraje, nějak se „zapomnělo“ adekvátně ubrat i prostředky a deset let to nikdo neřešil.

Teď se s tím má něco dělat?

Tento dlouhodobý nedostatek se nyní snaží napravit ministerstvo financí a já tento záměr podporuji. Ostrava by měla od roku 2013 celkově přijít o devět set milionů korun, všem ostatním městům v kraji by se mělo naopak přidat. Tím by se měl snížit neodůvodněný dvojnásobný rozdíl mezi Ostravou a dalšími městy.

I když se jedná pouze o odhady, protože přesný návrh nyní neznáme, obce v kategorii tisíc až deset tisíc obyvatel by mohly mít o dva tisíce korun na obyvatele více. Tedy více prostředků na svůj rozvoj a nutné investice, které nyní neoprávněně směřují do Ostravy.

Tvrdíte, že Ostrava prohýřila miliardy, které dostala neprávem…

Ostraváci by se měli ptát svého magistrátu, jak bylo smysluplně naloženo s touto neoprávněnou výhodou. Vždyť od roku 2002 se skutečně jedná o několik miliard korun.

Jak efektivně bylo s tímto neospravedlnitelným příjmem rozpočtu města naloženo, když je na straně jedné například problém najít peníze na kropení ulic v letních měsících, či zvýšit mzdy pracovníkům dopravního podniku, ale na straně druhé se nesmyslně utrácejí peníze třeba za jízdné zdarma?

Ostrava má ale spoustu institucí a společností které potřebují dotace dokonce vyšší, než nyní dostávají.

Samozřejmě, že jsou zde divadla, knihovny, dopravní podnik, domovy důchodců, ale víme, že divadlo je i v Opavě, knihovny, dopravní podniky a domovy důchodců mají i jiná města a obce v kraji. Jen k nim nikdy neměla adekvátní část příjmů, a přesto se naučila se svými rozpočty racionálněji nakládat. Nový zákon o rozpočtovém určení daní jen postaví všechny města a obce v tomto kraji na přiměřeně stejnou startovací čáru.

Nevím, jestli se to bude zástupcům města, ale i zdejším lidem, dvakrát líbit. Nikdo nechce, aby se škrtalo právě u něj.

Rozumím tomu, že čtyři největší města v této zemi se budou o své neoprávněně nabývané zdroje rvát ze všech sil a přesvědčovat všechny zákonodárce z tohoto regionu, aby nehlasovali pro návrh zákona. Hrát budou kartami typu, že například městu Ostrava bereme devět set milionů korun, že tyto prostředky budou chybět v tomto kraji, ale pravda je úplně jinde.

Ostrava jen dostávala neoprávněně skoro o miliardu více než ostatní města a obce v našem kraji, a žila si tedy na jejich účet.

Nejde přece jen tak škrtnout miliardu. Navíc v době, když už i tak zdejší politici křičí, že se stát chová k Ostravě macešsky.

V novém systému se samozřejmě počítá s přechodným čtyřletým obdobím, kdy budou největším čtyřem městům ztráty kompenzovány přímými dotacemi. V případě Ostravy se jedná o dvě miliardy korun, což je dostatečná částka na to, aby město vyřešilo své závazky a mohlo svůj rozpočet připravit na takový režim, v jakém se nachází rozpočty ostatních měst a obcí v této zemi.

Nepochybně tím ubude různých kauz od opencardů počínaje a rekonstrukcemi různých arén, hotelů a nesmyslných slibů o výstavbě stadionů konče. Nové rozpočtové určení daní naopak umožní spravedlivější rozvoj měst a obcí Moravskoslezského kraje od Osoblahy až po Hrčavu.