To je jen strohý výčet případů, které lze najít při prozkoumání webové aplikace Ptačí pasti na adrese http://zastavky.birdlife.cz/ptaci-pasti.html. Nově ji spustili čeští ornitologové a přispívat do ní mohou nejen oni, ale také veřejnost.

Hlavní cíle? Upozornění na nejnebezpečnější místa a na důvody, proč zde ptáci tak často nacházejí smrt.

Na problematiku se snaží upozorňovat také Slezská ornitologická společnost. „Zároveň doporučujeme vlastníkům nebo správcům správný způsob řešení. Bohužel žádnou evidencí, kolik ptáků v kraji nebo v jednotlivých okresech zahyne, nedisponujeme,“ uvedl předseda Slezské ornitologické společnosti Patrik Molitor.

Přesně toto se podařilo díky připomínkám a urgencím ornitologů v prostoru podél dálnice mezi Bohumínem a Antošovicemi. Problémem byla protihluková stěna z plastu. Ornitologům se podařilo problém medializovat a i díky tomu správce silnice situaci řešil - na sklo nechal nalepit barevné pásky, které ptáky varují, že v prostoru je překážka.

ZATEPLOVÁNÍ ZABÍJÍ I CELÉ KOLONIE

Další z pastí, představují otevřené nádrže pro dobytek a nezabezpečené větrací průduchy statků. Na ně doplatila populace sýčka obecného, který je v kraji na pokraji vyhynutí. Na zateplování fasád zase doplatili rorýsi, kteří hnízdí ve větracích otvorech. „Někde se snaží udržet ptáky na místě tak, že jim na vhodná místa instalují budky,“ říká dlouholetý karvinský ornitolog Kurt Rusek.

„Pokud se to dělat nebude, mnohé druhy jako rorýs obecný či vrabci během zateplování uhynou, někdy se jedná i o celé kolonie,“ varuje Patrik Molitor

OTRAVA PŘIROZENÉHO PRAČÍHO PROSTŘEDÍ

Nesčetně ptáků zahyne i pod koly aut nebo na železnicích. Nebezpečné jsou také sloupy elektrického vedení. „Nejčastěji pod nimi nacházíme dravce, jako je káně lesní či poštolka obecná. Řešením je určitý typ konzole a různé bezpečnostní prvky. Samozřejmě nejúčinnější by bylo podzemní vedení,“ míní předseda slezských ornitologů.

Kurt Rusek zase upozorňuje na fakt, že kolem železnice je jedovatá zóna. „Kvůli bezpečnosti správci tratě stříkají asi 20 metrů široký koridor chemikáliemi. Bohužel to je právě prostor, kde ptáci hnízdí, tudíž takto řada z nich zahyne,“ upozorňuje ornitolog Rusek

Podobně prý likvidují ptactvo zemědělci pěstující řepku. Na otravu herbicidy, jimiž se řepka ošetřuje, podle Ruska doplatily čejky, skřivani nebo třeba konipas luční. „S kolegou se snažíme likvidaci ptactva bránit tím, že vyrábíme ptačí budky a instalujeme je do míst, kam se lidé snadno nedostanou. Aby tam ptáci měli bezpečné prostředí pro hnízdění,“ dodává Kurt Rusek.

Ilustrační foto.
Zaplaví alternativní taxíky celé Česko aneb UBER a další i na Karvinsku?