Spolek Životice Sobě, který si dal za cíl zabránit stavbě obchvatu Havířova, jenž by rozdělil jejich městkou část na dvě poloviny, opustili dva členové, včetně předsedy. „Vyhodnotil jsem situaci a zjistil, že osamostatnění Životic není dobrý směr. Ty úvahy o odtržení vzešly v období, kdy komunikace s radnicí nebyla tak dobrá, jako je nyní,“ řekl Kamil Kapera, který se vzdal funkce předsedy a ze spolku vystoupil.

Zástupci havířovské radnice, primátor Josef Bělica a jeho náměstci Ondřej Baránek a Bohuslav Niemiec, se ve středu v Životicích účastnili jednání tamní občanské komise. Přišli také místní dobrovolní hasiči, kteří se jednotně vyjádřili proti odtržení. „Víme, jak na tom jsou hasičské sbory v okolních obcích a každý se o tom může přesvědčit. Naopak naše jednotka je jen díky podpoře města na vysoké úrovni a má nejmodernější vybavení a zázemí. Máme nová vozidla i rekonstruovanou zbrojnici. Malá samostatná obec by nám toto nikdy nemohla zajistit,“ uvedl velitel životické jednotky Mojmír Stachura.

Ekonomická sebevražda

Primátor Bělica životickým stručně nastínil, kolik milionů bylo do jejich městské části investováno: „Dá se předpokládat, že samostatné Životice by hospodařily s rozpočtem necelých 16 milionů korun. Stačí si spočítat, kolik stála nová kanalizace, rekonstrukce požární zbrojnice, kolik město každý rok stojí údržba zeleně, zimní údržba komunikací, zajištění městské hromadné dopravy, provoz a údržba veřejného osvětlení nebo činnost městské policie.“

Fotogalerie: Prodloužená Dlouhá třída v Havířově

Problém s katastrem

Havířovská radnice už prověřuje, zda vůbec může být v Životicích vyhlášeno referendum. „V této chvíli ještě nemáme všechna vyjádření a podklady, ale zdá se, že jedna zákonem stanovená podmínka splněna není. Životice by sice splnily podmínku minimálního počtu 1000 obyvatel, ale nesplňují podmínku samostatného katastrálního území. Bez něj referendum být vyhlášeno nemůže,“ vysvětlil.

close Území Životic. info Zdroj: Mapy.cz zoom_in

Katastrální území (KÚ) je skutečně podstatnou podmínkou. Životice nyní spadají pod společné KÚ s Bludovicemi a Podlesím. K vytvoření svého vlastního KÚ musí mít katastrální úřad buď dohodu obou obcí nebo pravomocné rozhodnutí nadřízeného úřadu či soudu.

„Katastrální úřad musí mít nějaký důvod, proč by nové KÚ měl vytvořit. Podmínka pro vznik nového katastrálního území je dána v § 31 katastrální vyhlášky, kde je uvedeno, že k vytvoření nového katastrálního území může dojít jen v případě, že je to nezbytné pro správu katastru nebo z jiných závažných důvodů, například při vzniku nové obce. Když by tedy vznikla obec a existovala by dohoda obcí nebo pravomocné rozhodnutí o změně hranic obce, není problém katastrální území vytvořit. Ovšem, pokud se nevytváří na základě dohody obcí, tak je například nutné zajistit vyjádření všech dotčených vlastníků, což je docela náročná činnost. Vytvořit katastrální území jenom kvůli konání referenda není v souladu s katastrálním zákonem, respektive katastrální vyhláškou. Nakonec by mohla nastat situace, že nová obec vůbec nevznikne a vytvořené katastrální území by nemělo opodstatnění,“ vedoucí oddělení řízení územních orgánů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Pavel Doubek.

Dohoda obcí je nemožná, protože Životice samostatnou obcí nejsou zatím obcí nejsou. V úvahu tak přichází správní řízení. V tom by se Životice mohly domáhat rozhodnutí o obnově původní obce, tedy stavu před rokem 1960.

Životice
První zmínka o obci je z roku 1533. Ve druhé polovině 16. století byl postaven zámeček, který v současné době chátrá.
6. 8. 1944 bylo v obci a okolí gestapem popraveno 38 náhodně vybraných mužů a chlapců a dalších 31 lidí bylo odvezeno do koncentračních táborů. Událost připomíná památník.
V roce 1960 byla obec připojena k budovanému Havířovu. Hlavní tepna - ulice Padlých hrdinů je součástí tratě každoročně konaného motocyklového závodu Zlatý kahanec.
K 1. 1. 1992 žilo v Životicích 653 obyvatel, 1. 1. 2019 to bylo 1340 obyvatel.

Obchvat města rozdělí Životice

Životičtí si situaci uvědomují a dokonce nevylučují ani to, že nakonec skutečně k odtržení nedojde.

„Osamostatnění Životic od Havířova je možností, jak účinně bránit přípravě stavby obchvatu, protože zatímco Havířov ho podporuje, obyvatelé Životic ne. Přesto na samotném odtržení nelpíme, pokud by došlo ke změně postoje města Havířova,“ řekl za spolek Životice Sobě Martin Cyž.

Fotogalerie: Prodloužená Dlouhá třída v Havířově

Pravdou je, že město Havířov se snaží, aby obchvat byl budován co nejdříve. Samo iniciovalo vznik Sdružení pro přeložku a výstavbu komunikace I/11 v úseku Havířov - Třanovice, které má za cíl urychlení příprav. Město ve spolku zastupuje shodou okolností obyvatel Životic, Petr Smrček, někdejší náměstek primátora.

„Situace s přípravou obchvatu je nyní opět v bodě nula. Po všech několikaletých přípravách se bude vše znovu přehodnocovat, zejména z ekonomického pohledu,“ sdělil Smrček na jednání komise.