„Zatím takové informace nemocnice ze zákona poskytují jen o pacientech, kteří prokazatelně vyžadují další pomoc, zdravotní či sociální. Praxe ukazuje, že to není dostačující a že i ostatní senioři poté potřebují a uvítají následnou pomoc," vysvětluje mluvčí města Šárka Swiderová.

Spolupráce měst s nemocnicemi není nic nového, takto plošně ale zatím síly s některým ze zdravotnických zařízení nespojila žádná radnice v našem regionu.

Cílem celého projektu je, aby senioři zůstali co nejdéle v domácím prostředí a za důstojných podmínek. Často totiž vůbec nevědí o možnosti asistenční služby, senior taxi nebo dalších službách.

„Není to zaměřeno jen na osamělé seniory. Víme, že ve většině případů pečuje o seniora právě zase starší člověk. A i na našich městských akcích pak potkáváme seniory, kteří neznají spektrum všech služeb, kterých mohou využívat," dodává náměstek primátora Miroslav Hajdušík.

Jak bude celý projekt fungovat? Pokud bude senior souhlasit, přijde ho po propuštění z nemocnice navštívit sociální pracovník, který mu bude moci nabídnout například pomoc dobrovolníků a zjistí, zda nemá nárok na nějakou dávku nebo příspěvek na péči. Pokud to bude potřeba, pomůže s kontaktem na pečovatelskou službu nebo poradí osobám, se kterými žije.

Město odhaduje, že by se projekt mohl dotknout tří až čtyř desítek seniorů měsíčně. Spolupráci navázalo s Nemocnicí s poliklinikou v Karviné-Ráji a také s Hornickou nemocnicí.

Jen nemocnice v Karviné-Ráji loni hospitalizovala 821 občanů Karviné ve věku 75 let a výše. Do projektu se zapojí už v tomto týdnu.

Vedoucí sociálního odboru karvinského magistrátu Martina Smužová říká:

Chceme pomoci i zdravým seniorům

Nový projekt, který právě rozjíždí karvinská radnice, by měl pomoci i starším lidem, které nemocnice propouštějí relativně zdravé a bez viditelných problémů. Za projektem stojí vedoucí sociálního odboru karvinského magistrátu Martina Smužová.

Co vás k projektu přivedlo?

Z praxe víme, že většina seniorů si přeje co nejdéle setrvat v domácím prostředí. S přibývajícím věkem se to však neobejde bez podpory a pomoci druhých, rodinní příslušníci jsou však často pracovně vytížení, proto je zde možnost pomoci zůstat seniorovi co nejdéle v přirozeném prostředí za pomoci dostupných sociálních, dobrovolnických a zdravotních služeb. I na nás se často obrací rodinní příslušníci seniorů, případně personál nemocnic v době, kdy je senior již v tíživé situaci, které by se dalo předejít. Senioři ani jejich rodiny totiž nejsou informováni o službách a často jim také stud, hrdost či jen okolí nedovolí o cokoli žádat třeba úřad. I senioři sami často stále přesvědčují své okolí, že si vystačí sami.

Setkáváte se ve své praxi často se staršími lidmi, kteří jsou zdravotně v pořádku, přesto by pomoc potřebovali?

Ano. Například senior již nezvládá udržovat domácnost, osobní hygienu, zajistit si stravu, přesto se stydí o pomoc pečovatelek či neziskových organizací požádat. Taktéž se již zcela nemusí orientovat v různých formách dávek, které by mohl pobírat, někdy jen proto, že neumí vyplnit tiskopisy. V domácnosti lze také mnoho vypozorovat, protože se tam senior cítí lépe a může být sdílnější. Není to zkrátka úřad, kam musí přijít, je to jeho domov, kam za ním zajdeme my.

Můžete odhadnout, kolika seniorům měsíčně či ročně by projekt mohl pomoci?

Projekt je v začátcích, ale hrubý odhad je 30 až 40 seniorů měsíčně. Počet se bude odvíjet od zájmu a ochoty seniorů vyslechnout si informace o svých možnostech. Informace můžeme poskytnout i jejich blízkým, kteří pak budou moci pružně zajistit svému seniorovi adekvátní pomoc. Nebudeme ale navštěvovat propuštěné seniory automaticky, musíme mít jejich souhlas, který budou udělovat již v nemocnici. Důležité je také říct, že tuto službu zajistíme vlastními silami, nebude město stát ani korunu navíc. A senioři za ni samozřejmě také nebudou platit.