Ještě jako místní odcházejí studovat, poté však kvůli práci zůstanou v jiné části republiky, případně se záměrně stěhují za prací či do míst s výrazně lepší kvalitou ovzduší, než je na Ostravsku a v česko-polském příhraničí.

CO BUDE DÁL?

Přestože byl úbytek za loňský rok nejnižší za posledních devět let, trend se jen tak nezmění. Vědomi jsou si toho i komunální politici a snaží se, zejména rodiny s dětmi, v regionu udržet.

Co pro to jednotlivá města dělají? Má to nějaký efekt? Anebo je vůbec možné někoho přesvědčit, aby nekývl na širší nabídku zaměstnání a kariérních možností například v metropoli Moravy či v hlavním městě? To vše Deník zjišťoval na radnicích pěti největších měst okresu.

Představitelé Havířova tvrdí, že problém odlivu obyvatel nejsou schopna vyřešit města jednotlivě, musí se řešit komplexně.

„My například vycházíme vstříc mladým lékařům a sestřičkám, kteří chtějí pracovat v havířovské nemocnici, přidělujeme jim byty. Podobné nabídky se nevztahují jen na zdravotníky. Nebráníme se také tomu, že bychom tímto způsobem podpořili například nově příchozí podnikatele nebo lidi z dalších profesí, kteří by tady chtěli pracovat,“ říká primátor Havířova Josef Bělica.

Dodává, že lidé odcházejí za prací, protože s útlumem těžkého průmyslu v regionu ubývá pracovních příležitostí.

„V případě Havířova je odchod mladých ulehčen i tím, že v dobách budování nového města sem přišli lidé ze všech koutů republiky a během jedné či dvou generací zde ještě nezapustili kořeny natolik, aby jim to zabránilo v odchodu za prací,“ soudí havířovský primátor.

PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ČI DOPRAVA ZDARMA

Eliminovat či minimalizovat odchody lidí z regionu je pro radnice zdejších měst v posledních letech stále důležitějším úkolem a tématem snad pro všechny politické strany a hnutí.

Pro mladé rodiny se vytvářejí dostatečné kapacity ve školkách a školách, někde nabízejí regulované nájemní bydlení v obecních bytech, budují se startovací byty, radnice se snaží místním nabízet kvalitní sportovní vyžití, kraj zase zhruba před rokem přišel s dotovanou dopravou za prací do Ostravy.

V Karviné už několik let motivují lidi k tomu, aby ve městě postavili rodinný dům. Kdo tak učiní, po kolaudaci získá od města bonus ve výši 150 tisíc korun. Takových případů je ale jen pár desítek ročně. Některé obce, například Stonava, zase v minulosti nabídly nejen lidem za velmi výhodných podmínek parcely pro stavbu rodinných domů.

Podle starostky Českého Těšína Gabriely Hřebačkové je důležité i rozšiřování průmyslových zón, které sanují výpadek pracovních míst v těžkém průmyslu.

„Jen za posledních několik let v těchto nových firmách našlo zaměstnání více než tisíc lidí, což je v poměru k počtu obyvatel velmi vysoké číslo. Poptávka po pracovní síle tady je,“ říká starostka města, které se může pochlubit tím, že loni přišlo „pouze“ o 51 lidí, což je nejlepší výsledek za posledních několik let.

PROHRANÝ BOJ?

Bohumínský starosta Petr Vícha je ohledně snahy zabránit mladým lidem v odchodu za prací či z jiných důvodů mimo region skeptický. Stejně jako řada jiných, také on z vlastních zkušeností v rodině a s dětmi ví, že zabránit se tomu nedá.

„Také proto mám pochybnosti, zda se dá někdo nalákat na parcelu či odpady zdarma. Takto to nefunguje. My se musíme zaměřit spíše na ty, kdo žijí v Bohumíně, Orlové či Dolní Lutyni nebo v Rychvaldu. Tito lidé tu pracují, vychovávají děti. Pro ty může být bonusem při rozhodování právě školka či hřiště, moderní sportoviště, dostupné bydlení,“ říká bohumínský starosta.

Město už roky zvelebuje obecní bytový fond, který je levnější, než jsou v jiných městech. „A také připravujeme nové parcely pro výstavbu rodinných domů, protože o ně lidé mají zájem a je po nich poptávka,“ dodává Petr Vícha.