Netradiční bylo samotné zahájení, které proběhlo před hlavní budovou Muzea Těšínska. Na dvoře za hlavní budovou pak oznámil zahájení akce výstřel s historického děla. „Je to replika děla z 2. poloviny 17. století, hlaveň je podle francouzského vzoru a lafeta je německého původu.

Členové Slezského železničního spolku dokončili během větší vyvazovací opravy i kompletní přelakování své největší lokomotivy T334.0966 (710.466), které se přezdívá Rosnička. Květen 2022.
Podívejte, v Karviné opravili Rosničku, v sobotu vyjela na Gastrofestival

Koule váží půl libry, tedy necelého půl kilogramu,“ předložil technické parametry Jaroslav Rabajda, ze spolku Šance pro šanci. V rámci zahájení muzejní noci také vystoupil folklorní soubor Slezan a na nádvoří se konal jarmark.

Žena se po dvaceti letech vrátila do míst, kde pracovala čtyřicet let 

 Jaký je to pocit vrátit se na místa, kde jste pracovali dlouhých 40 let? Přesně to zažívala v pátek v podvečer paní Marie Nováková, jedna z účastnic komentované prohlídky slavnou těšínskou Prochaskovou tiskárnou, což je podlouhlá budova nedaleko Olše na Hlavní ulici, dříve Saské kupě.

Nebyla sice oficiální průvodkyní, ale v místnosti, kde stály historické tiskařské stroje. Tam okamžitě ožila a zbylým členům prohlídky dokázala podrobně vysvětlit, jak vše fungovalo, jak se do roku 2000 tiskly knihy nebo noviny. Působila sebevědomě a znale. Přesto, že v těchto místech nebyla od svého odchodu do důchodu v roce 2000, tedy před 22 lety.

Policisté kontrolovali: taxikářka v Českém Těšíně nadýchala 0,5 promile alkoholu

„Jaké to bylo? Normální. Jen za nás tam bylo trochu více uklizeno, Ale chápu, že ta budova je stará, záložní, zčásti sklad, zčásti výroba. Ale bylo fajn se podívat na místa, kde jste strávila prakticky celý svůj pracovní život,“ zhodnotila Marie Nováková.

Tiskařkou se vyučila v roce 1960. „Dělala jsem v sazárně, korektorně a pak jsem přešla do technologie. Poslední roky před důchodem jsem prodávala v podnikové prodejně knihy. V této budově jsem od té doby nebyla. Do míst, kde bývala korektorna jsem se dnes nepodívala, protože byla zavřená a v sazárně je dnes sklad,“ prozradila paní Marie. Dojmy prý vstřebá až doma a určitě oživí i vzpomínky na léta strávená v této tiskárně.

Proč se říkalo Starej Prochaska

Průvodkyně zavedla návštěvníky do výrobních prostor, skladů a ukázala jim i původní vchod do budovy s historickými atikami a portréty posledních soukromý majitelů tiskárny. Tou byla pátá generace rodiny Prochasků, která tiskárnu koupila od jejího zakladatele v roce 1806 a jejich členové ji vedli až do roku 1940. Poté podnik vlastnil stát a po roce 1989 rodina Radovana Krejčíře. Loni Těšínskou tiskárnu odkoupila druhá českotěšínská tiskárna Finidr.

Historické domy na Masarykově náměstí mají novou fasádu. Stavbaři už odstranili lešení. (květen 2022)
Domy na náměstí v Karviné září novými fasádami, víme, co v nich bude, podívejte

Prochaskova, později Těšínská tiskárna byla na přelomu 19. a 20. století největším podnikem svého druhu v Rakousko-uherské monarchii. Mimo knih a novin tiskla i portréty císaře Františka Josefa. A k tomu jedna perlička: Na portrétech císaře se neuvádělo jméno, neboť jeho podobu prý každý znal. Zato se dole na portrétech objevovalo logo tiskárny Prochaska a lidé začali po čase císaře přezdívat „starej Prochaska“.