Okruh byl velký a terén již ztěžoval napadlý sníh.

Hon byl zahájen u železničního přejezdu na Kašpárkovické ulici v Prostřední Suché a první leče v okolí kaliště. Povoleno bylo lovit bažantí kohouty, kačeny a určitý počet zajíců. Pokud by přišli na mušku střelcům, mohli lovci střelit i lišku nebo divočáka.

Po zhruba dvou hodinách se zdálo, že odchycené zvěře bude málo. Střelci i honci však byli trpěliví, a to se jim vyplatilo. „Dnes nás není hodně, a proto se více nachodíme a hlavně budeme muset přesně mířit. Chlapi jsou však zkušení a především jsou tady psi, kteří nám hodně pomáhají,“ řekl hospodář havířovských myslivců Jiří Mokrý.

Právě psi byli neúnavní a předvedli, jak jsou skvěle vycvičení. Neváhali za střelenou zvěří skočit do ledové vody. „Postřelená kačena spadla bohužel do potoka. Můj pes neváhal a ihned se pustil za ní. Na chvíli jsem se bál, že jsem o Grifina přišel. Kačena se potopila a on také. Najednou nebylo vidět ani jednoho z nich. Po nějaké době se však vynořil i se zvěří. Oddechl jsem si a moc ho pochválil,“ řekl Richard Mikula.

V odpoledních hodinách bylo na slavnostním výřadu nakonec jedenáct bažantů, sedm zajíců a jedna kačena.

Poté se myslivci mohli konečně v hájence na Stružníku zahřát a dobře najíst. „To je vždy taková odměna po honu. Všichni se tady sejdeme, rozebíráme zážitky dne a bavíme se. Večer se pár kusů zvěře dá do tomboly a zbylé se podle zásluh rozdělí mezi myslivce. Hodnotí se například nejlepší střelec, nebo pes,“ dodal Jiří Mokrý.