„Stalo se tak loni vČeském Těšíně. Skutek jsme předali městskému úřadu, který jej řešil coby přestupek,“ sdělila policejní tisková mluvčí Zlatuše Viačková.

Policisté vyrážejí na kontroly podzimních honů přibližně desetkrát za sezonu. „Na kontroly požívání alkoholu mnohdy vyrážíme ráno před honem, mnohdy ale také po jeho skončení, abychom se přesvědčili, že alkohol nikdo zmyslivců nepožil ani během akce samotné,“ vysvětluje policejní mluvčí.

Terčem kontrol však není jen alkohol. Kontrolují se také zbraně, průkazy zbraní, zbrojní průkazy i povinné pojištění myslivců. Problémy, svýjimkou výše uvedeného alkoholového incidentu, se vposledních pěti letech nevyskytly.

„Naše kontroly vítají i samotní myslivci. Díky nim jsou všichni účastníci honu mít své věci vpořádku a vymítilo se také dřívější občasné užívání ostřejších nápojů během těchto událostí,“ doplňuje mluvčí.

Kontroly jsou zaměřeny i na kontrolu dokladů nutných k držení a nošení zbraně (zbrojního průkazu, zbrojního průvodního listu, průkazu zbraně, loveckého lístku, dokladu o pojištění), povolení k držení a nošení zbraní kategorie B, přepravu zbraní atechnický stav zbraní. Zranění postřelením několik letkarvinská policienešetřila. Poslední případ postřelení myslivce je evidováno v roce 1994.


Lov má svá přesná pravidla


Lov má svá přesná daná pravidla. Veřejnost považuje za honební sezonu období před koncem roku, kdy myslivci pořádají společné hony. Období, ve kterém je možné lovit určité druhy zvěře, je však mnohem rozsáhlejší a pokrývá téměř celý kalendářní rok.

„Pro každý druh zvěře musí být zpracován plán chovu a lovu. U nás lovíme především bažantí kohouty, zajíce nebo srnčí. Bažanty uměle odchováváme a vypouštíme do volné přírody,“ vysvětlil člen havířovského mysliveckého sdružení Bohuslav Muras.

Společné hony se pořádají zpravidla od listopadu do konce roku. Jednotlivá myslivecká sdružení si naplánují hony. Jejich termíny a lokality jsou předem ohlášeny. Havířovští myslivci o pořádání honů vždy informují i veřejnost, a to zdůvodů zajištění bezpečnosti. Honitba havířovského mysliveckého sdružení je vtěsné blízkosti poměrně hustě obydlených částí města.

Slova o dodržování všech důležitých bezpečnostních pokynů patří mezi první, se kterými jsou účastníci honů seznamováni hned při ranním nástupu. Dodržovat je musejí lovci se zbraněmi i honci, kteří se vokolí pohybují.

 

Neštěstí při honu v lese může odvrátit pestré oblečení

Letošní pozdější nástup houbařské sezony má vliv i na loveckou činnost. Vlesích se pohybuje výrazně více lidí, než tomu bývá zvykem. Houbaři vyrážejí hledat čerstvou úrodu i včasných ranních hodinách. Ani netuší, že vlese se vtu dobu nepohybují jen sběrači hub. Na pravidelné obchůzky svých rajónů vyrážejí také myslivci. Ti mají u sebe flinty pro případ, že by chtěli odstřelit třeba lišku.

„Lidé se pohybují vlesích vdobě, kdy je ještě tma nebo šero. Navíc nebývají příliš pestře oblečeni a splývají sokolím. Stím musejí myslivci počítat. Skaždou vystřelenou ranou musí mít lovec stoprocentní jistotu, že nemůže zasáhnout žádného člověka. Každý lovec musí vsouvislosti sdržením a používáním střelné zbraně skládat přísné zkoušky,“ řekl člen havířovského mysliveckého sdružení Bohuslav Muras.

Houbaři, ale i všichni ostatní lidé, kteří mají důvod být za snížené viditelnosti vlese, by proto měli myslet na svou bezpečnost. Vedle nezbytné opatrnosti by to mělo být i vhodné oblečení. Ovšem nejen pohodlné. „U nás to není zvykem, ale jsou země, kde se do lesa smí vstupovat právě jen vreflexním oděvu a zbezpečnostních důvodů jej musejí používat i lovci,“ doplnil Muras.