Takzvaný Fond spravedlivé transformace je trojslovné označení pro obrovský balík peněz, který bude v dohledné době rozdělen mezi tři těžbou uhlí nejpostiženější regiony v České republice. A pomůže jim odvát těžbou způsobené zátěže.

Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj už rozhodly o přerozdělení více než 42,7 miliard korun, které naše země dostane. A dobrou zprávou pro Moravskoslezský kraj je, že do něj poputuje téměř polovina, tedy 18,9 miliard!

Nejméně na hlavu, nejvíc celkově

Lehce zavádějící je přepočet na obyvatele, jelikož Karlovarský kraj dostane zhruba 21 tisíc korun na hlavu a Ústecký kraj 19 tisíc koroun, v součtu se ale podělí jen o druhou polovinu alokované částky. Moravskoslezský kraj, aktuálně čtvrtý nejlidnatější region v zemi, tak sice dostane na hlavu „jen“ necelých 16 tisíc korun, zároveň ale výrazně největší balík.

Testování pontonového mostu při mezinárodním vojenském cvičení ženistů Elbe 2017 na vodním cvičišti v Litoměřicích. Ilustrační foto.
Starostové chtějí diskutovat o dočasném pontonovém mostu přes Odru

„Rozhodnutí vlády o rozdělení peněz z Fondu spravedlivé transformace považuji za rozumný kompromis. Původní ambicí Moravskoslezského kraje bylo získat celou polovinu z částky alokované pro Českou republiku. Výsledných 18,9 miliardy korun tedy bez výhrad akceptujeme a jsme přesvědčení, že dokážeme tyto prostředky čerpat smysluplně s cílem úspěšně dokončit transformaci našeho regionu,“ okomentoval pro Deník miliardový dárek hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Ne na všechno!

Prostředky jsou určené na transformaci regionu, kraj proto podotýká, že z nich rozhodně nelze opravovat chodníky či stavět hasičárny. Určeny budou na podporu malých a středních podniků včetně start-upů, na investice do výzkumu a inovací, do technologií pro čistou energii, na snížení emisí skleníkových plynů a nízkouhlíkovou mobilitu, na digitalizaci, na regeneraci a dekontaminaci území, na prevenci vzniku odpadu a omezování jeho objemu, ale i na možnosti rekvalifikace zaměstnanců.

O peníze se mohou ucházet nejen kraje a obce, ale třeba i vysoké školy nebo soukromé podniky. Cíl Moravskoslezského kraje je dlouhodobě jasný.

(zleva) důl ČSM Stonava, důl Darkov a důl Karviná (ČSA), 22. února 2021 na Karvinsku.
Konec dolů v Karviné: kolik horníků končí, s jakým odstupným a co s krajinou

„Zaměřujeme se na přechod na čistou energii, podporu podnikání, zlepšování životního prostředí a zajištění dobrých životních podmínek pro místní lidi. Strategické projekty se dotýkají těchto oblastí a ve vazbě na podporované oblasti nového fondu cílí na obnovu a znovuvyužití lokalit po těžbě, digitalizaci, cirkulární ekonomiku a podporu zaměstnanosti,“ dodal Deníku hejtman Vondrák s tím, že jednotlivé projekty se nyní vyhodnocují, proto zatím nelze přesně určit, na které z nich bude alokovaná částka využita. Projektům musí dát zelenou nejprve kraj, poté vláda a nakonec rozhodne Evropská unie.

Kraj hraje o dalších 80 miliard

Fond spravedlivé transformace není jediný dotační zdroj a fond, z něhož do regionu přitečou peníze. V následujících devíti letech hraje kraj o dalších až 80 miliard korun. Z Modernizačního fondu by chtěl 15 miliard (150 miliard je alokováno pro celou ČR) na nové energetické zdroje a modernizaci teplárenství, snižování energetické náročnosti objektů a provozů, podporu čisté mobility či třeba modernizaci veřejného osvětlení.

Poslední vozík uhlí vyjel i z Dolu ČSA u Karviné. Šachta končí ve stejném týdnu jako sousední Důl Darkov.
Konec těžby v Karviné. Čtyři dny po sousedním Darkovu končí i Důl ČSA

Další peníze by mohl do roku 2023 získat v rámci unijního plánu obnovy (Next Generation EU) na oživení ekonomiky po covidu, kde ČR usiluje o 172 miliard. A ve hře jsou i tradiční operační programy, kde kraj očekává, že vyčerpá kolem 60 miliard korun, což je 13procentní částka z alokace pro ČR.