Nezabere to tolik času jako půldenní výprava do Beskyd, jen je třeba vědět, kam přesně je třeba zajít, což chce podniknout několik průzkumných výprav.

Podle zkušenosti místních houbařů rostou praváky, křemenáče i další druhy oblíbených jedlých hub v lesích na okraji Havířova nebo Karviné či v okolí Těrlické přehrady.

Venčí psy a sbírají při tom hřiby

Vyprávět by o tom mohla jedna manželská dvojice z Havířova. Že na houby nemusejí do hor, zjistili tak trochu náhodou, když před několika lety začali venčit své psy v Sušském lese. Jaké bylo jejich překvapení, když narazili na několik nádherných praváků a křemenáčů. A to ne pouze jednou, ale i v období, kdy houby rostou. Na ně pak naráželi prakticky kdykoliv, když vyrazili do lesa. Dnes už mají „svá“ místa, která však pochopitelně neprozradí.

„Do hor už vůbec sbírat nejezdíme. Chodíme každý den do lesů na rozhraní Havířova a Horní Suché. Už během těch velkých dešťů před pár dny začaly růst zejména kováři, a to i na místech, kde jindy nerostli. Co nás překvapilo je fakt, že rostlo i hodně praváků. Křemenáčů a kozáků je zatím málo, a když jsou, bývají ožrané od slimáků,“ přibližuje pár dní starou situaci Bára Kelnerová.

close Speciál houby banner info Zdroj: Deník/Jan Lakomý zoom_in Speciál houby banner

A tito manželé nejsou sami, kdo na houby chodí do lesů v okolí Havířova. Důkazem jsou snímky a příspěvky mnoha lidí na sociálních sítích. V aktuálních vedrech houby růst přestaly, zřejmě čekají na déšť. „No ale za ty tři týdny jsme nasbírali tolik hub, že máme zásobu na celou zimu,“ dodává houbařka z Havířova. A prozrazuje, že houby nesuší. A pokud nedělá smaženici, hřiby zpracovává tak, že je podusí na másle nebo sádle a zamrazí.

Houby ve městě? Běžné

Běžný výskyt hub ve městech potvrzuje Jiří Lederer z mykologické poradny fungující při Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku. „Houby vždy rostly v parcích, ve městech a podle druhu a složení lesa rostou všude,“ říká mykolog s tím, že v Česku najdeme až 700 druhů hub.

Tvrdí dokonce, že města jsou mnohdy na pestrost druhů hub bohatší. „Městské lesy mívají třeba lepší polohu než ty horské, jsou zastíněné, je v nich více druhů dřevin a na ty se vážou nejrůznější druhy hub,“ vysvětluje odborník.

Nepochybně je to pravda. Už v médiích zaznělo, že loni koncem léta se například v ostravských parcích dalo natrefit na koloděje nebo na hřib červený. Výjimkou ale nebyly ani babky, klouzci nebo holubinky.

„Většina lidí samozřejmě sbírá hřiby smrkové, tedy praváky, pak křemenáče, klouzky nebo kozáky. Ty však nerostou všude. Ovšem, kdo se vyzná a sbírá třeba holubinky, užije si i ve městě či v lesích okolo. Tyto houby jsou navíc chuťově lepší než pravák nebo třeba hřib hnědý,“ tvrdí Lederer.

Na haldách a u silnic houby nesbírat!

Sbírat houby, které chceme jíst, v okolí měst, není podle beskydského mykologa problém. Opatrnější by ale podle svých slov byl případě, že houby sbíráme v lesních porostech na haldách, kterých je na Ostravsku a Karvinsku následkem těžby uhlí víc než dost.

„Problém je v tom, že neznáme složení půdy, na které houby vyrostly a případně jaké toxické látky z půdy do sebe nasály. A není to jen problém hald. V městských parcích zase nikdo nemá přesný přehled o tom, zda při údržbě trávníku nebyly použity herbicidy, či zda místo, kde vyrostly houby, není znečištěno například močí či psími exkrementy,“ vysvětluje mykolog.

Obecně většina mykologů radí nesbírat houby v blízkosti rušných silnic, dostává se tam do nich olovo a jiné těžké kovy. To se ale týká jen vzdálenosti zhruba do třiceti čtyřiceti metrů.

Pokud jde o případné otravy z hub, které vyrostly v zamořené půdě, nejsou to prý případy běžné, ale zase ani výjimečné. Jde hlavně o to, jaký má kdo metabolismus. Co jednoho může „složit“, druhý může strávit jen s lehkými zažívacími obtížemi.

Kdy vyrazit na houby napoví mapa

Na houbaře dnes už myslí i odborníci, kteří se zabývají počasím. Pravděpodobnost růstu hub sleduje dokonce i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a má na to speciální mapu. „Mapa vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních 7 dní,“ píše se na webu ČHMÚ.