Zřízení takových zón by do center měst nepustilo auta, která nesplňují evropské emisní limity. „Cílem zavádění nízkoemisních zón je snížit emise z dopravy 
v centrech obcí a měst a také snížit hlukovou zátěž," vysvětluje mluvčí Ministerstva životního prostředí Jana Taušová a dodává, že 
k zavedení těchto zón ministerstvo vytipovalo devět obcí v Moravskoslezském kraji. Majitelé starších vozů se ale právě na Karvinsku podobných omezení prozatím obávat nemusí. Ani jedno z měst, kterým bylo zřízení zón doporučeno, o jejich zavedení neuvažuje.

„Doporučení ministerstva je jedna věc, realita u nás je ale jiná. Dokud stát Karviné nepostaví silniční obchvat, není vůbec zavedení nízkoemisních zón v Karviné praktickým řešením a svému účelu neposlouží," říká karvinská mluvčí Šárka Swiderová a dodává, že stavba obchvatu je ve fázi výkupů pozemků.

„Je třeba zdůraznit, že zákon o ochraně ovzduší zavádění nízkoemisních zón nenařizuje, jde o dobrovolný nástroj a je na uvážení obcí, zda se pro něj rozhodnou," dodává mluvčí ministerstva Taušová.

O zavedení zón neuvažuje ani Český Těšín, i když obchvat má.

„Omezení by postihlo místní občany, především ty chudší, a mohlo by platit pouze na jedné straně hraniční řeky. Na druhé, polské straně dvojměstí, by tato auta stejně jezdila dál,“ vysvětluje českotěšínská mluvčí Dorota Havlíková.

Ministerstvo doporučilo zřídit nízkoemisní zónu i Bohumínu, kde ale není možné splnit základní zákonnou podmínku pro vybudování zón. „Zóna se může zřídit pouze tehdy, je-li zajištěna objízdná trasa po silnici stejné či vyšší třídy. Potřebné komunikace však naše město se svou řídkou silniční sítí nemá,“ říká Jana Končítková z bohumínské radnice. A podobně je na tom i Orlová, které paradoxně nebylo zřízení nízkoemisní zóny už dříve doporučeno na základě odborné dopravní studie 
s ohledem na urbanisticko-dopravní kostru města.