Senátoři v půli října schválili novelu zákona o hmotné nouzi, podle které by uchazeč o zaměstnání měl po půl roce stráveném na úřadu práce dvě možnosti, buď by mu pobíraná částka klesla z životního minima na existenční minimum, nebo by musel každý měsíc odpracovat 20 hodin v rámci veřejné služby, aby mu tato částka zůstala. Životní minimum přitom činí 3410 korun, existenční maximálně 2200 korun měsíčně. Je to podle vás dobré řešení?

Určitě, i když pár výhrad bych měl. Rozhodně bych prodloužil půlroční lhůtu na dva roky.

Proč?

Člověk, který je delší dobu bez práce, má zpravidla problém najít práci v tak krátké době, zejména v tomto regionu. Věřím, že například v Praze je situace jiná, ale tady na Ostravsku je hledání práce složitější. Člověk, který přijde o práci, ale opravdu chce pracovat, má vzdělání, tak práci po čase najde. A pokud se bavíme konkrétně o úpravě zákona o hmotné nouzi, měla by tato změna být zaměřena na lidi, kteří žijí z dávek delší dobu.

V prohlášení pro média jste také řekl, že novela je podle vás přísná.

Ano. Půlroční limit je podle mne, z výše uvedených důvodů, problematický a nemusí mít ten zamýšlený efekt. A zároveň si také myslím, že v novele chybí věková hranice, protože když má člověk 50 a více let, tak se mu práce hledá jinak, než kdy je mu třicet, pětatřicet. Ti starší někdy potřebují delší dobu na to, aby si našli práci. Věkovou kategorii 55+ bych z tohoto vyřadil.

Připomínkoval jste tuto novelu Vy osobně jako náměstek karvinského primátora?

Ne. Nikdo nám nic připomínkovat nedal a ani to není oficiální stanovisko mé strany KSČM.

Další problémovou pasáží novely je formulace, že „úřad práce není povinen veřejnou službu zajišťovat, zajistit ji pouze může a bez nároku na mzdu." To asi není úplně optimální řešení. Jaké řešení byste volil vy?

V novele by v této věci mělo být jasně stanoveno, že veřejnou službu je povinna zajistit obec.

Každé město bezesporu potřebuje údržbu a úklid, kterou by tito lidé mohli zajišťovat. Obec by v tomto případě zajistila práci, ale náklady by šly „za státem" a obec by tak ušetřila.

Veřejná služba, která v Karviné funguje dnes, je zcela v režii města. My musíme pro ty lidi najít práci, musí jim zajistit pracovní pomůcky a jen na stravenkách, které lidem za odvedenou práci vyplácíme, jen letos vydáme zhruba půl milionu korun. Pokud by novela nařizovala obcím zavádět veřejnou službu na náklady státu, měly by obce větší motivaci veřejnou službu zavádět, ne každé město ji totiž má.

Jaké máte v Karviné zkušenosti s veřejnou službou?

Dobré. V letošním roce jsme počet pracovníků veřejné služby dokonce rozšiřovali. Do konce května jsme měli 32 dobrovolníků, od června jich je o 10 více. Předesílám, že veřejná služba je dobrovolná, nikoho do ničeho nenutíme.

Co může město ještě udělat víc, aby motivovalo lidi pracovat ne hledat si práci. Hledání je pojem velmi zpochybnitelný…

Čím více nástrojů budeme mít, tím lépe pro nás. Nemůžeme čekat, že ti lidé budou pracovat dobrovolně. Jedním z vodítek je navýšení minimální mzdy. Tak aby se těm lidem vyplatilo pracovat a aby se jim dalo jasně najevo, že není správné sedět doma. Čím více nástrojů, které zajistí, že tito lidé musí něco vracet společnosti, tím lépe.