„Nedávno nás opustil další z kamarádů. Před třemi dny jsme ale přijali nového člena, takže je nás znovu pětadvacet,“ říká předseda Hornického spolku Rozkvět Sedliště Jaromír Stříž. Své má odfáráno v rubáních na dolech Zárubek a Staříč. A právě minimálně dvouletá praxe na šachtě – kdekoliv a platí to i pro ženy - představuje hlavní podmínku pro vstup do spolku.

V roce 1901 sice Rozkvět vznikl jako „hornické“ sdružení, ale přijímá také oceláře z fabrik v Lískovci a Vítkovicích. Členská základna se pak rekrutuje z obyvatel Sedlišť, ale také Kaňovic, Bruzovic, Václavovic, Panských Nových Dvorů, Frýdku-Místku.

Netypický kostelík v severské architektuře v Bílé v Beskydech.
Severský kostel v Bílé v Beskydech opět otevírá, vloni tu přišly tisíce lidí

„Není bez zajímavosti, že přímo v Sedlištích žádná šachta nebyla. Havíř u nás sice bydlel snad v každém baráku, ale nejbližší důl byl v Petřvaldě,“ konstatuje člen spolku Radim Janák. Dojížděl svého času jako elektrikář-slaboproudař až na severní konec Ostravy, na Důl Rudý Říjen (Heřmanice). Další členové Rozkvětu fárali během více než století na dolech Alexander, Hlubina, Ostrava, Paskov, Ludvík, Trojice nebo Jan.

„Je čest mít v obci takový spolek. Horníci mají u nás spolu s dobrovolnými hasiči nejstarší organizace. Vyvíjejí svou činnost kontinuálně a pomáháme jim, aby dále fungovali,“ líčí starosta Sedlišť Jaromír Krejčok. Byl mezi hosty dubnové výroční valné hromady Rozkvětu v obecní restauraci Lašská jizba, kde se mimo jiné předávaly medaile k loňskému 120. výročí klubu.

Graffiti příznivců FC Baník Ostrava ve Frýdku-Místku, jaro 2022.
Je Frýdek-Místek město Baníku? Graffiti to říkají poměrně jasně, co vy na to?

Důlní vozík „hunt“ před sedlišťskou hasičskou zbrojnicí navádí návštěvníky k muzeu v objektu knihovny. První expozicí je tu samozřejmě ta hornická. „Velkou chloubou je prapor Rozkvětu. Říká se o něm, že je mezi spolkovými prapory ten nejkrásnější,“ prozrazuje knihovnice Monika Rusková.

Rozkvět ze Sedliště se sice může pochlubit nejdelší historií hornického klubu v Ostravsko-karvinském revíru, jeho členská základna je ale skromná. Druhý nejstarší havířský spolek v regionu, KKH Gabriela z roku 1902, sdružuje přibližně desetkrát tolik horníků. Vysloužilci, ať z té či oné šachty, krčí rameny, že noví členové se nehrnou a staří vymírají.