Chotěbuz - dobrá adresa s výhradami místních.
Lidí tu přibývá příliš, s místními se nesžili

Chcete-li bydlet mimo město, stále však v dosahu Karviné, Havířova a polské hranice, ale už mimo průmyslové Karvinsko, Chotěbuz nemusí být špatná volba. Obec se 1400 obyvateli je v posledních letech velmi vyhledávanou adresou, kde lidé hojně staví. Odměnou je obyvatelům vesnický klid a nádherný výhled na Beskydy anebo polskou část Těšína. Nevýhodou se může zdát třeba jen malý obchůdek se základním zbožím či základní škola o pouhých čtyřech ročnících. 

close Chotěbuz, železniční stanice info Zdroj: Deník / Tomáš Januszek zoom_in Chotěbuz, železniční stanice

Například mladá maminka Martina pochází z Petrovic u Karviné a do obce se přistěhovala před 10 lety, když si tam s manželem postavili dům. Má malé děti a život na vesnici jí vyhovuje.

"Máme tu sice jen jeden obchod, ale na základní nákupy to stačí. Většina lidí tady má auto a do města na nákupy si dojede. A senioři jezdí autobusem, kterým jim odtud jede přímo ke Kauflandu v Českém Těšíně,“ říká Martina F.

Dvojice spolumajitelů známého Rybího domu v Chotěbuzi začínala se zpracováním dřeva na pile, kterou před více než 40 lety koupili. Hned vedle si postavili dům. Podnikat začali ještě před rokem 1989. Postupně vybudovali ojedinělý projekt Rybího domu, místa zábavy, mnoha zajímavých aktivit, obřích akvárií, bohaté rybí nabídky produktů i vyhlášené místní kuchyně spolu s ubytovacím zařízením. Jak se žije a podniká v Rybím domě? ČTĚTE ZDE. 

close Rodina Szotkowských, majitelé Rybího domu. info Zdroj: Deník / Tomáš Januszek zoom_in Rodina Szotkowských, majitelé Rybího domu.

Škola je naplněná. Obec chce i druhý stupeň

Její dceři jsou necelé čtyři roky a chodí do zdejší školky. Ta je ovšem právě díky nárůstu obyvatel, zejména rodin s malými dětmi dost naplněná.

„Ano, v posledních dvou letech byl převis poptávky v mateřské i základní škole, ale to byly dvě tři děti. Převis poptávky je důsledkem populační špičky, kterou jsme zaznamenali před dvěma třemi roky. I proto se snažíme tento nedostatek vykrývat dětskou skupinou, která v obci funguje už třetím rokem. Vlastně svou činností supluje školku. Fajn je třeba to, že přes léto pořádá skupina příměstské tábory, které jsou u místních rodičů i dětí velmi oblíbené,“ říká mi starosta obce David Harok. 

close Chotěbuz, Budova základní školy, info Zdroj: Deník / Tomáš Januszek zoom_in Chotěbuz, Budova základní školy,

Protože mladých rodin s malými dětmi v obci stále přibývá, chce zdejší radnice v nejbližších letech řešit možný nedostatek míst v základní škole.

„Škola v budově vedle obecního úřadu má pouze první až čtvrtý stupeň a funguje teprve 20 let, kdy byl přistaven jeden trakt a škola se přestěhovala ze zhruba dva kilometry vzdálené budovy. Starší školáci však musejí dojíždět do Českého Těšína. Je to možná nepohodlné, právě v rámci jednání o budoucím využití budovy staré školy, je jednou z variant budovu využít pro provozování například soukromé školy něco na způsob Montessori výuky,“ vysvětluje starosta obce.

Letos chceme budovat chodníky a snad začneme stavět nové sportoviště. Nejen to plánuje v rozhovoru pro Deník starosta obce Chotěbuz David Harok. Jak se sedí v čele úřadu obce, která je vyhledávanou lokalitou pro nově příchozí, což ale v takovém počtu místní ne vždy vítají? ČTĚTE ZDE.

close Starosta obce Chotěbuz David Harok. info Zdroj: Deník / Tomáš Januszek zoom_in Starosta obce Chotěbuz David Harok.

K TÉMATU

Hledáme možnost, jak navýšit kapacitu školy, říká její ředitelka  

close Ředitelka MŠ a ZŠ Chotěbuz Martina Dziadková. info Zdroj: Deník / Tomáš Januszek zoom_in Ředitelka MŠ a ZŠ Chotěbuz Martina Dziadková. Škola, kterou navštěvuje dětí, zvládá distanční výuku, jak jen je to možné. Jak ale říká ředitelka školy Martina Dziadková, děti se chtějí vrátit do školy, chybí jim sociální kontakt. Co školu ještě akutně trápí, je nedostatek míst, a bude hledat cesty, jak ji zvýšit.

Jak škola zvládá současnou situaci, kdy je většina žáků na distanční výuce?
Situaci se snažíme zvládnout, jak nejlépe umíme. Přáli bychom si, aby se všichni naši žáci mohli vzdělávat prezenčně. Vzhledem k současným opatřením mohou navštěvovat školu jen žáci 1. a 2. ročníku, protože tvoří jednu třídu. Kdybychom ovšem vzdělávali v jedné třídě žáky 1. a 3. ročníku a v další třídě žáky 2. a 4. ročníku, mohli by školu navštěvovat všichni. Škola má kapacitu 40 žáků, což je v podstatě jedna velká třída v běžné škole a přesto děti do školy nemohou. Myslím si, že v našem případě je zbytečné školu zavírat a upírat žákům právo na rovné vzdělání, které v distanční výuce nelze zcela realizovat.

Co konkrétně v této situaci nejvíc trápí učitele, a jak vše zvládají děti a jejich rodiče?
Učitele nejvíce trápí, že se s dětmi nemohou setkávat osobně a vzdělávat je prezenčně. S žáky se sice vídají prostřednictvím on-line hodin, to se ovšem nikdy nevyrovná přímému kontaktu. Účast dětí na on-line hodinách je stoprocentní. Děti se chtějí vrátit do školy, chybí jim sociální kontakt. Nejsou ještě zcela samostatné a potřebují pomoc rodičů, a to především s technikou.

Ve kterých ročnících je distanční výuka nejsložitější, podle vašich současných zkušeností?
Jednoznačně v 1. a 2. ročníku. Děti v tomto věku se bez pomoci a metodického vedení učitele neobejdou. Rodiče ale nejsou učiteli a někdy nevědí, jak dětem efektivně pomoci. Abychom dětem i rodičům usnadnili nelehkou situaci, měla paní učitelka on-line hodiny s každým žákem individuálně, což bylo velice časově náročné. Ale pokud chtěla dosáhnout kvalitní úrovně čtení, psaní i počítání, bylo to jediné východisko.

Stačí škola (která má 1. - 4. ročníky) svou kapacitou nárokům rodin v obci, nebo musíte i takto malé děti odmítat a ony musejí dojíždět?
V posledních letech se nám podařilo přijmout do školy všechny děti, které se do 1. ročníku zapsaly. Je ale pravdou, že se k zápisu nepřihlásili zdaleka všichni předškoláci, kteří v naší obci žijí. Většinou se do školy zapisují děti, které navštěvují naši mateřskou školu. V letošním roce bohužel dojde k situaci, kdy nebudeme moci přijmout ani všechny předškoláky z vlastní mateřské školy. Tato situace nás velice trápí a v současné době hledáme spolu se zřizovatelem možnosti, jak kapacitu školy navýšit.

Noví obyvatelé žijí se s místními zatím nesžili

Co místní starousedlíky, ty starší, ale i mladší rodáky, trápí, je velký počet nových obyvatel Proč? Není v tom závist ani nechuť přijmout mezi sebe nové obyvatele, ale obavy, že se z obce vytratí staletí fungující soudržnost a duch pospolitosti. Tyto vlastnosti a sociální vazby prý řadě nových obyvatel nic neříkají.

close Chotěbuz, Podobora bunkr info Zdroj: Deník / Tomáš Januszek zoom_in Chotěbuz, Podobora bunkr

„Cítíme, že s přírůstkem nových obyvatel se mění nátura vesnického života a smýšlení. Ti, co se přistěhují z města, žijí tak nějak pro sebe, vystačí si sami. Postaví si dům, kolem něj plot a pořídí si dravého psa. Málokdo se zajímá o sousedy, o nějakém společenském či spolkovém životě ani nemluvě,“ konstatuje smutně starosta David Harok.

ZAJÍMAVOST OBCE 

Zámek v Chotěbuzi aktuálně není na prodej  

close Chotěbuz, Zámek info Zdroj: Deník / Tomáš Januszek zoom_in Chotěbuz, Zámek Před několika lety nabídla obec (a to hned několikrát) dlouho chátrající zámek k prodeji. Jeden zájemce byl, ale k dohodě nedošlo.

O zámku, jehož základy spadají do 13. století, zastupitelé rozhodli, že obec podnikne kroky vedoucí k jeho vyjmutí z památkové ochrany. “Pokud by se tak stalo, věříme, že dříve najdeme vhodného investora, případně se pokusíme alespoň částečně zámek opravit sami. Zastupitelstvo je této variantě nakloněno. Momentálně je to ale pro nás takový "kostlivec ve skříni". Jeho budoucnost nám však leží na srdci a věříme, že opravený zámek s Hláskou by se do budoucna mohl stát turistickým magnetem celé obce, podobně na druhé straně jako Archeopark,“ věří starosta David Harok.

INFOBOX

close Chotěbuz, Budova obecního úřadu. info Zdroj: Deník / Tomáš Januszek zoom_in Chotěbuz, Budova obecního úřadu. O obci

Obec má přes 10 kilometrů čtverečních a tvoří ji tři katastrální území: Chotěbuz, Zpupná Lhota a Podobora. Jednotlivé lokality jsou od sebe poměrně hodně vzdáleny, obec je plošně dosti roztříštěná. Jaké si centrum tvoří křižovatka v části Zpupná Lhota, kde se v jedné budově nachází obecní úřad, obchůdek a pošta, v těsné blízkosti pak školka, škola a kulturní dům. Historická Chotěbuz se rozkládá o několik kilometrů výše, v okolí hlásky a bývalého zámku, který za minulého režimu využíval školní statek. Lokalita Podobora leží na spojnici mezi Loukami nad Olší a Českým Těšínem, prochází tudy železnice, je tam nádraží. Turistickou atrakcí je Archeopark, replika slovanského hradiště. V roce 1998 se Chotěbuz odtrhla od Českého Těšína a osamostatnila.