Těžba skončila, obec tak má šanci na rozvoj, říká starostka Doubravy

V regionu existuje řada měst a obcí, které se za posledních padesát, šedesát let vlivem vnějších vlivů změnily téměř k nepoznání. Bezpochyby mezi ně patří Karviná, Orlová, Stonava a také Doubrava.

Ta za svůj rozkvět vděčí těžbě uhlí, a za svůj úpadek jejímu postupnému konci v posledních 20 letech, kdy se rapidně vylidnila. Ať už vlivem poddolování a bourání domů, anebo přirozenými odchody převážně mladých lidí.

Podívejte se na videopohlednici ze současné Doubravy

Zdroj: Deník/Tomáš Januszek

Zatímco v 70., 80. letech měla Doubrava před pět tisíc obyvatel, dnes jich čítá okolo 1200. Jako poslední padla za oběť těžbě lokalita Kozinec, která začala před 20 lety. Do té doby tam a v sousedním Šplúchově stála zhruba stovka rodinných domků. Dnes je na tomto místě vodní plocha.

Doubrava. Kozinec, tady ještě před 20 lety stávaly domy, dnes je tu vodní plochaDoubrava. Kozinec, tady ještě před 20 lety stávaly domy, dnes je tu vodní plochaZdroj: Deník / Tomáš Januszek

DOUBRAVSKÝ CHLEBA. Již desetiletí vyhlášený pojem nejen na Karvinsku. Pekárna Komendir přežila i 50. a 60. léta, kdy byla na čas nuceně uzavřena. Pak ale historie oblíbených produktů z pekárny v Doubravě pokračovala dál. Jak se daří u Komendirů dnes, v čem je tajemství té jedinečné chuti doubravského chleba, kdo převzal tradici? Průvodkyní v článku je sama Petra Komendirová. Čtěte ZDE.

Doubrava. Petra Komendirová.Doubrava. Petra Komendirová.Zdroj: Deník / Tomáš Januszek

Obec ožívá

Dalo by se říct, že v posledních letech Doubrava vstává jako bájný Fénix z popela. Staví se, připravují se plochy pro novou výstavbu. Před zhruba 10 lety vyrostly více než dvě desítky rodinných domů v lokalitě U Starostky a připravují se další místa, kde by se mohlo v budoucnu stavět.

„Pár nových domů vyrostlo i jinde po obci. Zájem stavět tady mají zejména lidé z Orlové. Dokonce nám v roce 2020 přibylo 10 obyvatel,“ říká starostka Doubravy Dáša Murycová.

Loni dala místní radnice podnět ke přípravě změny Územního plánu a chystá plochy pro novou rodinnou zástavbu nad Národním domem.

Doubrava. Národní důmDoubrava. Národní důmZdroj: Deník / Tomáš Januszek

Jaké investice obec plánuje v letošním roce? Jak se v Doubravě projeví konec těžby na okolních šachtách a co to obci může přinést? Jak je to s lékaři v obci? O tom všem v rozhovoru se starostkou Doubravy Dášou Murycovou. Čtěte ZDE.

Doubrava. Starostka Dáša Murycová.Doubrava. Starostka Dáša Murycová.Zdroj: Deník / Tomáš Januszek

Lidem chybí kultura, lékárna a zubař

Když se zeptáte místních, jak se jim v obci tu žije, zpravidla vzpomínají na doby, kdy měla přes pět tisíc obyvatel.

„Žiju tady už 70 let, ale řeknu Vám, že s Doubravou, jaká byla v sedmdesátých a osmdesátých letech, se to nedá srovnat. Fungují jen dva obchody s potravinami, do hospody už nikdo nechodí, kdo by taky dal 30 korun za pivo, že? Navíc teď když je ten kovid, tak není ani hospoda,“ říká smutně starousedlík Jaroslav Vrátný. Jedním dechem ale dodává, že se nikam stěhovat už nebude.

Na poměrně zachovalém náměstí s historickými domy toho moc neuvidíte. Tabuli s informacemi k naučné stezce obcí, kostel, radnici, řeznictví a klubovnu Pionýra. Ta je ale nyní, stejně jako second hand zavřená.

Na náměstí je řeznictví a dva funkční obchody jsou ve svahu pod zámkem. Potraviny a krámek se smíšeným zbožím, který už 16 let provozuje paní Jindřiška Daříčková.

Doubrava. Jindřiška Daříčková (vlevo) ve svém obchoděDoubrava. Jindřiška Daříčková (vlevo) ve svém obchoděZdroj: Deník / Tomáš Januszek

Jak se tady může takovýto krámek uživit? „Asi proto, že máme dobrý sortiment, od všeho něco,“ říká mi Jindřiška Daříčková. Dodává, že obchod obstarává ona sama, zaměstnance si prý nemůže dovolit. Vzpomíná také, jak s manželem začínali s obchodem začínali v garáži, kde měli krmiva a zahrádkářské potřeby. Po třech letech si pronajali prostory na náměstí a několikrát se stěhovali. Další stěhování prý nechystá, to už z Doubravy pryč,“ říká.

V jejím obchůdku dnes koupíte opravdu skoro všechno – krmivo pro psy, kočky i další zvířata, drogistické zboží, zahrádkářské i školní potřeby anebo řezané květiny. Na dotaz, co jí v obci chybí, se otočí na kamarádku, která přitaká: lékárna a zubař. A dětský doktor. Lékárna tu prý kdysi bývala, jenže… Naprostá většina místních dojíždí do práce do okolních měst, nejen za nákupy, ale třeba i lékárnu si mají tam.

Pro co naopak lidé z širokého okolí jezdí do Doubravy, je vyhlášený chleba z pekárny rodiny Komendirů, která funguje už přesně 100 let.

Kus místní historie chátrá. Využití pro zámek by bylo.
Zahrada paměti. Kdo ale zaplatí rekonstrukci?

Doubrava. Chátrající budova zámečkuDoubrava. Chátrající budova zámečkuZdroj: Deník / Tomáš Januszek

Nad doubravským náměstím se už stovky let tyčí dnes nevábně vypadající malé šlechtické sídlo, kterému místní neřeknou jinak než zámek. Patří obci a ta pro něj hledá už roky využití. „V prvé řadě se snažíme sehnat peníze na rekonstrukci. O případném dalším využití vedeme jednání s dalšími partnery. Prvotní představa byla taková, že by tam mohlo vzniknout muzeum hornického života, možností však je celá řada,“ prozradila starostka Dáša Murycová. 

Obec má zpracovaný Integrovaný rozvojový plán obce, který navrhuje možnosti oživení areálu zámku a oblasti Kozince, kde by mohla vzniknout Zahrada paměti, což je projekt navržený architektem BeeParter. Ti navrhují přetvořit oblast mezi zámkem a vodní plochou Kozinec na živý památník připomínající devastační vliv poklesů na rozvoj obce. Parcely bývalých zahrad by byly osazeny každá jiným druhem květin tvořící barevné květinové pole.

„Je to super studie, ale je to tak finančně náročné, že by to chtělo silného investora. Samotná obec na to nemá,“ říká starostka. Dodává ale, že Zahrada paměti by byla bezesporu magnetem pro turisty. Navíc dvě atrakce v obci: DinoPark a Zahrada paměti,“ říká starostka.

Kromě toho chce obec z menší části volní plochy na Kozinci vytvořit přírodní koupaliště. „Hledáme i další možnosti využití těchto oblastí,“ dodává starostka. 


Přijde obec o fotbalové hřiště?

Jestli obec momentálně něco trápí, tak je to osud fotbalového hřiště. Patří totiž Sokolu a fotbalisté Baníku jej mají v pronájmu. Sdružení Sokola v obci však skomírá, členové stárnou a vymírají a proto chtěli místní sokolové darovat pozemek obci. „S tím ale nesouhlasí Česká obec sokolská.

Doubrava. Fotbalový areálDoubrava. Fotbalový areálZdroj: Deník / Tomáš Januszek

„Řešením by bylo, kdyby Baník přešel pod Sokol. Bude se o tom ještě jednat,“ říká starostka obce. Podle ní bude zřejmě muset rozhodnout zastupitelstvo, zda takové území v centru obce snese jako majetek někoho cizího, anebo obec bude muset najít zdroje a hřiště nakonec odkoupit. 

Ředitelka doubravské školy Jana Ošeldová: 
Myslím, že jsme distanční výuku zvládli. Snažili jsme se co nejvíce usnadnit práci rodičům

Tak jako jiné školy bojuje ta doubravská v těchto týdnech a měsících s on-line výukou. Podle ředitelky Jany Ošeldové se podařilo distanční výuku zvládnout, ale nadšení děti pro práci postupně opadá a chybí jim kontakt s kamarády i učiteli.

Jak škola zvládá současnou situaci, kdy je většina žáků na distanční výuce?
Provedli jsme dotazníkové šetření, ve kterém 95 procent rodičů našich žáků uvedlo, že je s nastaveným způsobem distanční výuky spokojeno. Proto si dovolím říci, že tuto náročnou situaci zvládáme velmi dobře, i když je distanční výuka složitá pro všechny zúčastněné. Snažili jsme se co nejvíce usnadnit práci rodičům. 

Doubrava. Budova základní školy z roku 1910.Doubrava. Budova základní školy z roku 1910.Zdroj: Deník / Tomáš Januszek

Jak se to daří?
Ke komunikaci používáme školní informační systém, kde je každé pondělní ráno zveřejněn jednotlivým třídám týdenní plán s úkoly a přehledem on-line hodin. Třídy jsme rozdělili na menší skupinky, aby on-line výuka měla smysl.
Děti mají 3 až 4 on-line hodiny denně. U mladších žáků probíhají on-line hodiny také odpoledne, abychom vyhověli pracujícím rodičům. Rodiče i děti mají také možnost využít odpolední konzultační hodiny jednotlivých vyučujících pro individuální vysvětlení látky. Rovněž probíhají osobní konzultace ve škole, jež využívají zejména děti, které nemají doma vytvořeny vhodné podmínky pro distanční vzdělávání.

Co konkrétně v této situaci nejvíc trápí učitele, a jak vše zvládají děti a jejich rodiče?
Nejvíc nám chybí, asi jako všem pedagogům, kontakt s dětmi. V naší práci je velmi důležitá zpětná vazba od dětí a ta se teď bohužel vytrácí. Chybí nám sportovní a kulturní akce, okamžiky, kdy získáváme společné zážitky a vzpomínky. Postupně opadá nadšení pro práci u počítače, děti i rodiče ztrácejí motivaci a je čím dál těžší přilákat děti k učení. Většina dětí shodně uvádí, že by raději chodily do školy.

Ve kterých ročnících je distanční výuka nejsložitější, podle vašich současných zkušeností?
Samozřejmě u těch nejmladších žáků. Jsme velmi rádi, že alespoň děti z 1. a 2. třídy máme nyní ve škole. Teoretické znalosti se on-line cestou naučit dají, ale k výuce psaní a čtení děti potřebují mít paní učitelku u sebe. U starších žáků (na 2. stupni) jsou výsledky online výuky nejvíc ovlivněny mírou zodpovědnosti každého žáka. Vše závisí na tom, zda se ráno přinutí vstát a plnit úkoly podle týdenního plánu. Pokud chybí zodpovědnost dětem, musí na plnění úkolů více dohlížet rodiče.

K TÉMATU

Doubrava, náměstí. V pozadí katolický kostelDoubrava, náměstí. V pozadí katolický kostelZdroj: Deník / Tomáš Januszek

Doubrava

Rok založení: 1229
Počet obyvatel: 1226

Slavní rodáci: Hermína Henychová (1899 – 1982), malířka, ilustrátorka

Zajímavosti:
Doubrava byla kdysi velice příhodným místem pro osídlování. Byla totiž vzdálena jen na půl dne cesty od hradiště v Těšíně. Úval na jihovýchodě byl navíc chráněn masivním dubovým lesem. Řeka Olše zase zajišťovala rybolov. Domky osadníků se stavěly podél malého potůčku ( nyní směr Špluchov – Dědina).

Tip na výlet:
Dinopark Doubrava
13 km od centra Ostravy
Realističtí dinosauři na vás čekají v dinoparku v Doubravě. Ti obklopují prostor na ploše 35 hektarů ve více než třiceti scénách. Dinopark vlastní celkem 70 modelů druhohorních zvířat v životních velikostech, které obývaly naši planetu před 65 miliony let.