Nová silnice má totiž vést mimo jiné přes území Životic, částečně je rozdělit a znamenala by likvidaci části tamních jabloňových sadů. Vést má na dohled lokalitě Osinky.

Setkání, na které přímo do Životic dorazili zástupci magistrátu, ŘSD i projektant, inicioval David Kolařík, autor petice, jenž sám i petenti odmítají, aby se silnice vedoucí okolo Havířova přes Životice a tunelem pod Těrlickem a dále k Třanovicích, vůbec stavěla.

30 let staré plány

„Nejvíce mi na tom vadí to, že záměr postavit tuto silnici vychází z 30 let staré koncepce označovaní jako ZUR (záměr územního rozvoje – pozn. aut.), který neodpovídá aktuálním potřebám. Tato stavba je megalomanská a podle mého zbytečná,“ tvrdí David Kolarčík, který v Životicích bydlí.

„Dnes se počítá s tím, že by se začalo stavět v roce 2028. V té době bude koncepce, která stavbu ve své době považovala za užitečnou, stará skoro 40 let! Tehdy se pracovalo s úplně jinými předpoklady, počtem obyvatel i rozvojem oblasti, a dnes je všechno jinak. Rád bych vyvolal diskuzi o tom, zda takovou silnici skutečně potřebujeme,“ říká David Kolarčík.

Havířov takový obchvat nepotřebuje

Jeho názor o nepotřebnosti nové silnice sdílí i mnoho těch, kteří na setkání přišli. „Proč říkáte, že silnice uleví dopravě v Havířově, když kamiony do města nesmí a lidé, kteří jezdí z okolích obcí do Havířova nebo z Havířova do Ostravy tuto silnici vůbec nevyužijí?“ ptal se například jeden z přítomných.

To v reakci na argumenty zástupců města, která vysvětlovali, že lidé jezdí z Havířova nejčastěji směrem na Ostravu anebo pendlují mezi obcemi ležícími mimo území Havířova a Havířovem, kam rodiče vozí děti do škol nebo jezdí na nákupy a do práce. V tomto případě by využívání obchvatu bylo opravdu minimální.

Další věc, která se lidem nelíbí, je to, že pokud se obchvat začne stavět, město podle dohody postaví napojení z ulice Dlouhé, opět přes Životice ke křižovatce v sadech. Zhruba kilometr dlouhý úsek, který by opět znamenal změnu krajiny, rozdělení obce silnicí, hluk. „Tato spojnice se ale bude stavět pouze v případě, že se bude stavět obchvat,“ tlumil vášně náměstek primátora Bohuslav Niemiec.

Chceme referendum!

Problém je v tom, že plánovaná silnice je součástí Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které řeší systém dopravní dostupnosti a průjezdnosti regionu. David Kolarčík se na otázku proč nejsou změny, které se v regionu z hlediska počtu obyvatel a dopravy za posledních 30 let zohledně v Záměru územního o rozvoje od Šárky Kubalové, náměstkyně ředitele ŘSD Ostrava, dozvěděl, že to je otázka na politiky, nikoli na úředníky z ŘSD.

„Směr určují politici, ředitelství silnic a dálnic pracuje s tím, co dostane za úkol. Navíc změna Zásad územního rozvoje, to je záležitost na roky,“ řekla Kubalová.

Při diskuzi, která byla místy poměrně bouřlivá, se směrem k řečníkům vepředu ozývalo, ať se o stavbě silnici rozhodne v referendu, že si to lidé přejí.

O silnic kolem Havířova

Silnice, která by měla obejít centrum Havířova a vyvézt z něj tranzitní dopravu od odbočky na Šumbark až po Životice, měří zhruba 10 kilometrů. Dalších asi devět kilometrů zbývá do Třanovic, kde by se silnice napojovala na dálnici D48.

Podle projektanta stavby Romana Kotase začíná silnice u vjezdu do Havířova, při odbočení na Šumbark, dále jde částečně ve stopě přes velký kruhový objezd, kudy má vést dvoupruh rovně, dále pak přes Dolní a Prostřední Suchou, kde by měla být křižovatka. Pak se stáčí jižním směrem po rozhraní Havířova a Těrlicka (čtyřpruh) a pokračuje do Třanovic, kde má být vedena jako dvoupruhová.

Jen na desetikilometrovém havířovském úseku je několik mimoúrovňových křižovatek. Ředitelství silnic a dálnic má ještě letos požádat o zpracování studie EIA. Pokud vše projde, počítá se se zahájením stavby v roce 2028. Cena stavby je dnes něco okolo 10 miliard korun.