Celý akt proběhl po ranní mši. Hned po jejím konci čekali lidé i s nejrůznějšími vozítky před kostelem, kněz s ministrantem za hlasitého troubení nevynechali jediný vůz. Kromě klaksonů byla slyšet slova díků i přání šťastné cesty domů.

V našem regionu je tato tradice spíše ojedinělá, motorovým i nemotorovým prostředkům totiž nežehná každý farář, a tak se do Louk i Stonavy sjeli věřící z širokého okolí.

„Je to tradice, která je známá v celé katolické církvi, ale není ve všech farnostech. Myslím, že je dobré motorovým i nemotorovým prostředkům požehnat, všichni přeci jenom něčím jezdíme," řekl před kostelem v Karviné-Loukách kněz Roland Manowski.

„Jezdí tady lidé z Chotěbuze, Karviné i Českého Těšína," potvrzuje Miroslava Brdíčková, která svému vozu nechala požehnat už počtvrté. „Řidič přece musí být opatrný a ještě když ho k tomu chrání svatý Kryštof, tak je to výborné. Když jezdíme v autě, cítíme nad sebou ochranu a máme větší klid," dodala.

„Letos jsem tady poprvé a budu moc ráda, když pan farář požehná mému kolu," řekla Marie Přečková, která ke kostelu v Karviné-Loukách dorazila na kole.

Proč se vlastně žehná autům či motorkám teď, uprostřed léta, když je motoristická sezóna v plném proudu? „Liturgická památka na svatého Kryštofa je 25. července, takže žehnání vždy probíhá kolem tohoto data. Zkrátka se držíme liturgického kalendáře," vysvětluje farář, který už při žehnání viděl nejednu kuriozitu.

„Žehnal jsem invalidním vozíkům, jednou přijel pán na zvláštním kole, na kterém se leželo a šlapal rukama. Pěkný zážitek byl, když do Louk přijela třicítka motorkářů z Polska, to byl moc zajímavý pohled," vzpomíná farář.