Kvůli jejich občas nezkrotnému temperamentu části tamních obyvatel, jejich hlučné komunikaci a dalším odlišnostem občas trpí vzájemné soužití s místními, často starousedlíky, což v některých lidech může vyvolávat averzi vůči této menšině. Nezřídka v takových oblastech bují drobná kriminalita. I proto bývá lokalita naproti PennyMarketu dlouhodobě označovaná jako problémová a možná i velmi častým místem výjezdů orlovských strážníků. A možná i proto tam před deseti lety vyrostla zcela nová budova Policie České republiky.
Nevítaní sousedé
Když mluvíte s místními, většinou si při zmínce o problémových sousedech povzdechnou. To v tom lepším případě. Sem tam někdo přidá historku, kdy se těmito lidmi přišel do konfliktu nebo byl jeho svědkem.
Ředitel městské policie Orlové Roman Galia říká, že „na trojce“ dlouhé roky bydlel a tak může srovnávat. „Určitě to tam není tak divoké, jako bývalo. Z aktuálních statistik víme, že v problémových lokalitách Poruby během posledních šesti let klesl nápad trestné činnosti o dvě třetiny. A když se čísly budeme probírat dál, zjistíme, že nejproblémovějším místem v Orlové je okolí městského úřadu,“ říká Roman Galia, podle něhož je problematická lokalita sídliště Pátá etapa.
V bytovkách v Porubě poblíž Penny Marketu, jsou největší problémy pokud jde o přestupky proti občanskému soužití a hlučnost.
Osadní výbor situaci sleduje
To potvrzuje například Roman Owczarzy, zastupitel města a člen Osadního výboru v Orlové-Porubě. Bydlí v Sadové ulici a vadí mu třeba, kdy jim sousedé, Romové žijící ve finském domku, pouštějí nahlas muziku. „Občas je to nahlas, ale pouze přes den. Večer je klid. Více problémů evidujeme na druhé straně, tady v bytovkách nad PennyMarketem. Město tam vybudovalo dětské hřiště a to bylo hned zničené,“ říká Owczarzy.
Ačkoli nejvíce bytů v problémové lokalitě – přes 750 – spravuje společnosti Heimstaden, a zbytek je v soukromých rukou, radnice život a problémy tamních obyvatel sleduje.
„Hodně nám pomáhá osadní výbor, tedy přímo lidé, kteří v tomto místě žijí, zajímají se o dění ve svém nejbližším okolí, upozorňují na problémy a samozřejmě ve spolupráci s městskou policií nebo některými odbory městského úřadu se je snaží řešit. Dostáváme řasu podnětů ke zlepšení života v této části města,“ říká starosta Orlové Miroslav Chlubna.
A jak dodává Roman Owczarzy, také tady fungují preventisté kriminality, kteří usnadňují komunikaci Romů s místním obyvateli i městem.
close
info
Zdroj: Deník / Tomáš Januszek
zoom_in
Starosta Orlové Miroslav Chlubna (NEZ.)
Poruba třikrát jinak
Čtvrť Poruba má ale více podob. Části, kde žije více problémových obyvatel, jsou dvě: jednou je ta, o které už byla řeč, a druhá poblíž bývalého Dolu Žofie a za firmou Karimpex Strojírny, kde je několik ubytoven pro sociálně slabé.
Dlouholetá obyvatelka Orlové-Poruby Blanka Kissová považuje tuto lokalitu za nejhorší ve městě, i když leží stranou. „Buďme realisté, materiální chudoba a lidé závislí na návykových látkách. To všechno generuje další problémy,“ říká kulturní antropoložka, která se problémy lidí z problémových lokalit dlouhodobě zabývá.
„Nepřizpůsobiví, kteří jsou bezohlední vůči svému okolí, nemusejí být nutně Romové,“ dodává. Přes všechny vyjmenované problémy tato mladá žena říká, že se jí v Porubě líbí a dobře žije. „Proč? V blízkosti máme lesopark vhodný i pro sportovní vyžití. A je tu klidné prostředí. Já tu bydlím ráda. Asi je to i tím, že jsem pozitivně nastavená,“ dodává Blanka Kissová.
Pohodový život na okraji města
Ale dost negativních pohledů. Když orlovskou částí Poruba projíždíte, narazíte na místa, kde žádné problémy nepředpokládáte. Naopak. Míjíte rodinné domy, opravené i zcela nové, v zahradách bazény a dětské atrakce. V lokalitě blíže k centru města je více bytovek.
V Halfarově kolonii, na dohled bývalému Dolu Žofie, jsou zase k vidění staré cihlové kolonijní domky promíchané s mladšími domy rodinnými.
V zásadě pohodové bydlení, byť úplné soukromí tu moc neužijete. Kromě toho, že tudy vede spojnice centra Orlové a silnice na Rychvald i Ostravu, tady lidem asi nic nechybí. Mají tu několik drobných obchůdků s potravinami, restauraci i hospody. Do Orlové se také hodně sjíždějí rybáři, aby svou vášeň krotili u některého z místních rybníků.
Vydáte-li po ulici Zátiší z centra směrem k silnici vedoucí na Rychvald, kocháte se pohledem na rodinné domky, starší i nové. Teď na jaře se všechno zelená, a práce na zahradách jedou naplno. Tady by se bezpochyby líbilo každému. Místní říkají, že tady už o problémech, které mohou trápit lidi ve více obydlené části Poruby už vůbec nevědí.
ROZHOVOR
Děti samotné jsou pak pandemií bity nejvíce
close
info
Zdroj: Deník/Tomáš Januszek
zoom_in
Orlová-Poruba. Ředitel ZŠ Slezská a Školní Marek Tešnar.Upadající pracovní morálka nebo klesající motivace některých žáků při dlouhodobém uzavření škol trápí (nejen) učitele orlovských Základní školy Školní a Slezská. Jedna sídlí v centru města, druhá v Porubě, administrativně však tvojí jeden subjekt. Jak ale připomíná ředitel školy Marek Tešnar, díky pandemii a uzavření škol se během té doby podařilo provést řadu oprav, které není reálné během standardního provozu a za přítomnosti žáků ve škole realizovat.
Po mnoha týdnech se část dětí vrátila do škol. O negativech distanční výuky už se toho napsalo hodně. V čem je dle Vašich zkušeností z posledních měsíců (je-li nějaké) pozitivum distanční výuky?
Jednoznačně to, že distanční výuka velmi výrazně rozšířila digitální kompetence všech žáků, bohužel prezenční výuka se plnohodnotně nahradit nedá, neboť časová dotace jednotlivých předmětů je distanční formou narušena.
Co konkrétně v současné situaci nejvíc trápí učitele, a jak vše zvládají děti a jejich rodiče?
Pro nikoho není současná situace komfortní a ovlivňuje ji řada faktorů. Naše učitele nejvíce trápí upadající pracovní morálka či klesající motivace některých žáků při dlouhodobém uzavření škol a úkony jako například testování, které nesouvisí přímo s výuku a vyžadují další čas na její úkor. Děti samotné jsou pak pandemií bity nejvíc a čím déle školní restrikce trvají, tím je složitější se s tím vypořádat. Pro rodiče je situace organizačně a zejména časově mnohem náročnější než běžný režim.
Jste pověřený řízením dvou škol. Jedna z nich se nachází v lokalitě, kde žije část problémových obyvatel. Projevuje se nějak to, že do tamní školy chodí romské děti ve škole, myslím ZŠ Slezská? Vyžaduje tam výuka jiný systém, jsou tam nějaké specifické problémy, pokud jde o komunikaci s těmito školáky?
Každá škola má svá specifika. Při zavedení on-line výuky jsme řešili různé problémy, kupříkladu i s připojením přes mobilní telefony. Ze zkušeností víme, že žáci tento způsob často zvládají mnohem lépe než jejich rodiče. Tento komunikační problém nám znesnadňuje efektivnější informovanost zákonných zástupců, také pozice vzdělání v žebříčku hodnot není zcela uspokojivá.
Co je ve vaší/(šich) škole/(ách) nového?
V tomto koronavirovém období jsme uskutečnili řadu oprav, které není reálné během standardního provozu a za přítomnosti žáků ve škole realizovat. Podařilo se nám také dále zmodernizovat naše učebny a rozšířit jejich technologické vybavení o nové prostředky.
close
info
Zdroj: Deník/Tomáš Januszek
zoom_in
Orlová-Poruba. Manželé Blanka a Jan Zátopkovi.
ROZHOVOR
Mluvčí Heimstaden: I díky vyhlášení bezdoplatkové zóny problémů ubylo
Naprostou většinu nájemních bytů v orlovské části Poruba vlastní společnost Heimstaden. A čelí tlaku, že v jejích bytech jsou problémy, které způsobují právě nájemníci. Mluvčí společnosti Heimstaden Kateřina Piechowicz problémy v této lokalitě připouští, ovšem zároveň připomíná, že tato oblast je výrazně klidnější než bývala.
Jaké jsou tam nejčastější problémy, které v Porubě jako majitelé bytů musíte řešit?
Míváme stížnosti na hluk, bezdomovectví a nepořádek ve společných prostorech domů. Počet stížností ale není výrazně vyšší než jinde. Díky systematické spolupráci s neziskovou organizací Orlovák, která poskytuje některým obyvatelům sociální a jinou podporu, je lokalita výrazně klidnější než bývala. Velmi úzce tady spolupracujeme i s městem a s jejím sociálním odborem. Přispěli jsme městu Orlová také na novou investici vybudování dětského hřiště v dané lokalitě. Společnými silami jsme v lokalitě vytvořili stabilní klima.
Má Heimstaden v Porubě nějaké další plány?
V lokalitě připravujeme řadu investic. Domy, které ještě mají lokální vytápění, např. na adresách Dukelská, Gagarinova či R. Ryšky, budeme revitalizovat a způsob vytápění měnit. Věřím, že to naši zákazníci ocení.
Orlová-Poruba v datech
První písemná zmínka: 1447
Počet obyvatel: 5478
Významné osobnosti:
Franciszek Halfar, statkář, podnikatel, politik, obecní starosta, spoluzakladatel Matice školské v Porubě, přičinil se o založení výchovného ústavu, podílel se na stavbě katolického kostela v Orlové
Karel Dvořáček, spisovatel, pedagog, účastník protifašistického odboje, který byl v letech 1937-1938 učitelem na obecné škole v Orlové-Porubě
Jiří Rudolf Míša, rodák, celoživotně spjat s Orlovou, sbormistr, varhanní virtuos, hudební pedagog
Zajímavosti
Ves Poremba byla poprvé zmíněna začátkem 14. století v souvislosti s velkou osídlovací akcí (kolonizací) Těšínska. Vznik vesnice pravděpodobně podpořil vznik benediktinského kláštera v Orlové. O Porubě se dále hovoří v roce 1447, kdy zdědil panství Fryštát těšínský vévoda Boleslav II. O Porubě se zde hovoří jako o šlechtické osadě, která územně náleží k Fryštátu. V 16. století se o Porubě mluví jako o klášterním statku. Po druhé světové válce byla obec Poruba připojena k Orlové a stala se její místní částí.
Tip na výlet
Rybníky v Orlové-Porubě
Rybníky jsou neodmyslitelnou součástí Orlové. Lidé k nim chodí na procházku do přírody, když si chtějí odpočinout od ruchu města. V okolí orlovských rybníků hnízdí více než sto ohrožených druhů ptáků. Na snímku je rybník ve Slezské ulici pod sídlištěm, kde se konají také pravidelně rybářské závody. Na něj navazuje soustava rybníků, které se nacházejí na hranici s Rychvaldem.
