"Každoročně se historické okolnosti, které vedly k osvobození naší země, připomínají již od 15. dubna, tedy dnem, kdy vojáci 1. československé samostatné tankové brigády překročili v Sudicích hranice a zahájili operaci k osvobození naší vlasti," připomíná kapitán Martin Ogořalek, vedoucí starší důstojník velení Krajské vojenské velitelství Ostrava.

Ve fotogalerii výše si můžete připomenout ukázku osvobozovacích bojů v Ostravě, která byla veřejnosti předvedena v rámci oslav 70. výročí osvobození a konce 2. světové války.

Zapalme svíčky v oknech

"Zapalme společně 30. dubna ve 20 hodin v okně svíčku za všechny, díky kterým je pro nás svět bezpečnějším místem. Připomeňme si 76. výročí osvobození Ostravy a válečné hrdiny, na které bychom neměli zapomínat. Uctěme společně památku všech, kteří nás v těžkých chvílích zachraňovali, a vzdejme hold těm, kteří tak činí dnes," vyzval prostřednictvím médií veřejnost kapitán Ogořalek s tím, že zástupci vojenského velitelství v Ostravě si letos opět události roku 1945 připomenou také pouze pietně, a to už zítra, v pátek 30. dubna, položením kytice u památníku v Komenského sadech v Ostravě.

Ke zapálení svíček v oknech vyzval už loni primátor Ostravy Tomáš Macura, aby lidé alespoň na dálku poděkovali bývalým i současným hrdinům. "Rozsvítíme tak společně Ostravu nejen ve vzpomínce na všechny padlé z posledních dní 2. světové války, za všechny, kteří bojovali za naše osvobození, ale i za všechny ty, kteří pomáhají v té současné koronavirové válce,“ uvedl tehdy Macura - VÍCE ZDE.

Podívejte se také na unikátní koláže vydané loni k příležitosti 75. výročí konce 2. světové války:

Připomeňte si s námi také, jak vlastně Ostravsko-opavská operace, která přinesla svobodu obyvatelům a městu Ostravě a zapsala se do historie druhé světové války jako jedna z největších vojenských akcí na území Československa, probíhala.

Jen při osvobozovacích bojích o Ostravu na přelomu dubna a května 1945 padlo přes 1500 rudoarmejců, příslušníků 1. čs. samostatné tankové brigády a civilistů.

Mistrná válečná akce

Z HISTORIE REGIONU

Když v lednu 1945 postoupily sovětské jednotky k Odře, začalo se sovětské velení připravovat k útoku na Moravskou Ostravu. Měla být získána bez masivního ničení. Vzhledem k rozkazu Adolfa Hitlera v duchu hesla "Vydáte-li Moravskou Ostravu, vydáte Německo" však narazili na tuhý odpor nacistů.

Jak připomíná web Paměť národa, v březnu roku 1945 zajišťovala Ostrava 35 procent průmyslové výroby Říše a Hitler si byl dobře vědom jejího zásadního strategického významu.

Nacisté zde také během válečných let vybudovali rozsáhlý systém zákopů, krytů a protitankových zátaras. A současně využívali i předválečné československé opevnění. Rudá armáda tak zpočátku postupovala jen velmi pomalu.

Nepřekonatelná obrana

Síly nacistického uskupení Heinritz, které bránilo přístupy k Ostravě, byly přibližně poloviční. Nicméně Němci využili souvislý pás betonových pevností, které byly postaveny ještě před válkou. Tato linie byla bez nejtěžších děl a bombardovacího letectva v podstatě nepřekonatelná. Pevnosti totiž odolávaly i dělům ráže 205 milimetrů.


Navzdory tomu sovětské velení očekávalo, že za první tři dny od počátku útoku, který začal 10. března, postoupí Rudá armáda zhruba 120 kilometrů. Ve skutečnosti postoupila jen o devět kilometrů, a to za obrovských ztrát.

Velitelem německé 1. tankové armády byl známý generál Walther Nehring, veterán Afrikakorpsu. Právě on dokázal velmi mistrně odrazit sovětský útok vedený z Polska.

Stokilometrový obchvat

O tom, že se neprostupnou obrannou linii vedoucí k Moravské Ostravě nebude postupovat čelně, rozhodl nově nasazený generál Andrej Ivanovič Jeremenko. Nařídil stokilometrový obchvat kolem Opavy.

Vojáci 4. ukrajinského frontu společně s tankovými jednotkami 1. československého armádního sboru se tedy nejprve přes polské území přesunuli ke slezské metropoli. Velitelem 4. ukrajinského frontu byl armádní generál Ivan. J. Petrov. Měl k dospozici přibližně 270 tisíc mužů, 6000 děl, tři stovky tanků a 430 letadel.

Došlo k přesunu značného množství vojsk do prostoru na jih od polského města Ratiboře. Velení tohoto armádního uskupení převzal od generála Petrova generál Andrej I. Jeremenko.

K Ratiboři byly přisunuty další posily, například jednotky 1. gardové armády, které si Jeremenko od generálního štábu důrazně vyžádal. Ještě více na západ se přemístila 38. armáda a s ní i 1. československá samostatná tanková brigáda. K tomu je potřeba připomenout, že 59. a 60. armáda zničila pozice německých vojsk u Ratiboře.

Nechráněná Opava

Nejprve byly osvobozeny Sudice a Třebom. Sovětská vojska se postupně dostala až k dobře opevněné Opavě.

O té – na rozdíl od Ostravy – se nikdo nezmiňoval jako o chráněné. Byla dobývána bezohledně s pomocí těžké dělostřelecké palby. Ve městě probíhaly pouliční boje, zničeno bylo celkem880 domů, dalších80 procent bylo těžce poškozeno.

Vedle Opavy pak probíhaly těžké boje o Hrabyň, protože při postupu k této obci bylo nutné zdolávat kopec. Tady se bojovalo nejdéle, neboť temeno svahu mělo jako nejvyšší bod terénu velký strategický význam.

Němcům bylo jasné, že padne-li Hrabyň, bude otevřen volný přístup k Ostravě. Obec byla proto osvobozena až 27. dubna, v bojích přišlo o život 280 sovětských vojáků.

Osvobození Zábřehu

V místě zvaném Korýtko překročila 29. dubna 1945 deset minut po dvanácté řeku Odru 140. střelecká divize 101. střeleckého sboru Moskalenkovy 38. armády.

Jak zmiňuje kronikář nejlidnatějšího ostravského obvodu Jih Petr Lexa Přendík, do večera sovětské jednotky v místě vybudovaly přechodový most, či spíše brod, zešikmily břehy pro hladký průjezd tanků. Obyvatelé blízké restaurace (pravděpodobně Korýtko či U Lazarů) a velínu, ukrytí v odpadovém kanále blízko Odry, byli vyzváni, aby pomáhali při stavbě mostu. Nájemce výletní restaurace Löfler byl při stavbě poraněn střepinou z granátu. Němci neustále útočili.

Němci při osvobozovacích bojích podminovali také starý most nad polaneckou dráhou (dodnes se nachází vedle nového mostu na Výškovické ulici u bývalé vodárny). Pod mostem vedlo vodovodní potrubí o světlosti 500 mm do novoveské vodárny. Němci na most umístili nálož, jež byla kabelem spojena s vojenským barákem. Jeden ze sovětských vojáků kabel přestřihnul a vodárenské zdroje dodávaly vodu bez potíží i nadále.

Vzpomínky na peklo

V noci z 29. na 30. dubna 1945 začalo peklo. Při úsvitě započala prudká sovětská dělostřelba, která se v ranních hodinách stupňovala. Na tuto chvíli vzpomínal A. Hroch, řidič tanku, který osvobozoval Ostravu následovně:

,,Na tento den – pondělí 30. dubna 1945 – budu vzpomínat až do své smrti. A přece teď, ráno kolem 6. hodiny nemohu tušit jeho významnost. Je mlha, čekáme na rozkaz k útoku. Ivasjuk ještě jednou připomíná trasu. Pojedeme do Ostravy nějakým železničním úvozem. Ve vzduchu zase hučí stíhačky, lehké bombardovací letouny. Posílají je na ničení nepřátelských odporů. V tuto chvíli se zdá, že jich nemůže být mnoho. je poměrně klid. V 10.40 hodin bylo dosaženo dotyku s předměstím Ostravy. Železničním úvozem jsme se společně s dalšími třemi tanky probili k prvním chalupám Zábřehu. Kanón, který se nám postavil do cesty, je za námi: je to hromada trosek. Vaněk střílel naprosto přesně. Také druhý silnější odpor pancéřů jsme překonali. Cesta je uvolněna. Musíme jenom čekat na sousedy.“ Zdroj: Historie.ovajih.cz

Od Zábřehu se sovětské a československé tanky hnaly Zengrovou ulicí směrem k Vítkovicím. Slavný tank číslo 051 se dostal k večeru 30. dubna 1945 přes most na území Slezské Ostravy, kde byl zasažen pancéřovou pěstí. Moravská Ostrava byla osvobozena.

V následujících dvou dnech dobyli Sověti všechny obce, které dnes tvoří takzvanou velkou Ostravu. Německé jednotky pak ustoupily posledním volným koridorem od Bohumína do Frýdku, Místku a dále do Frenštátu pod Radhoštěm.

Zdroj: Youtube

K TÉMATU
O své životy v Ostravsko-opavské operaci přišlo 1407 rudoarmějců, 2 čs. tankisté a 449 místních občanů, z nichž řada padla se zbraní v ruce po boku Rudé armády, ať už v bojích v jednotlivých obcích a městských čtvrtích, při pronásledování Němců nebo při pokusu o záchranu důležitých průmyslových objektů a komunikací. O těchto lidech, kteří se rozhodli jen pasivně nepřihlížet, dobrovolně se vydali do boje a zaplatili za to nejvyšší cenu, nevíme až na výjimky bohužel téměř nic; známe jen jména, zachycená ve vzpomínkách nebo na stránkách obecních kronik.

Ostrava nezapomíná

Frontové události 29. dubna 1945 na mapě města Ostravy věnované vzpomínce na osvobození města..Frontové události 29. dubna 1945 na mapě města Ostravy věnované vzpomínce na osvobození města.Zdroj: Repro: MMO

Postup sovětských vojsk den po dni připomíná stále web založený k uctění 70. výročí osvobození Ostravy a konce 2. světové války. Ten podrobně mapuje nejen pohyby fronty, ale nabízí i ucelený soubor informací o jednotlivých armádách, jejích velitelích, výzbroji a výstroji, a také o pocitech a náladách civilního obyvatelstva - Osvobozeni.ostrava.cz.