Naprostou nekonkrétnost návrhu a velké rozpory mezi textem deklarace a konkrétními kroky ministerstva. To vytýkají představitelé měst dokumentu s názvem Společná deklarace k opatření pro zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, kterou jim předložil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Ministerstvo jejich aktuální postoj nechápe.

V textu odmítnuté deklarace podle primátorů a starostů například stojí, že města budou zateplovat své objekty a veřejné budovy, přičemž ministr svým rozhodnutím paradoxně zrušil podporu pro veřejné budovy z programu Zelená úsporám.

Svazek obcí postiženého regionu Ostravska, Karvinska a Třinecka

„V návrhu deklarace se také píše, že města budou využívat prostředky z Operačního programu životního prostředí na zvyšování podílu ozeleněných ploch. Za celý rok ale ministerstvo a Státní fond životního prostředí nepředložily platný plán výzev pro jednotlivá opatření, který je velmi potřebný pro přípravu kvalitních projektů,“ informovala mluvčí ostravské radnice Andrea Vojkovská.

Primátoři a starostové se proto na schůzce shodli na společném postupu pro zlepšení kvality ovzduší a životního prostředí v regionu. Za tímto účelem byl schválen záměr založit Svazek obcí postiženého regionu Ostravska, Karvinska a Třinecka. Koordinací a přípravou společného projektu byl pověřen Dalibor Madej, náměstek primátora Ostravy pro oblast životního prostředí.

„Je jasné, že zrovna ovzduší nelze řešit separátně pro jednu obec, ale musí se řešit pro celý region. Forma účelového sdružení obcí nám umožní lepší koncepčnost řešení, sjednocení metodik měření a vyhodnocování zdrojů znečištění. Návazná řešení konkrétních projektů a jejich slučování nám umožní projednávat financování přímo v Bruselu,“ uvedl primátor Ostravy Petr Kajnar.

Akční plán pro Moravskoslezský kraj

Podle českotěšínského starosty Víta Slováčka je nyní potřeba zpracovat souhrn opatření, která by mohla přispět k faktickému, a nikoliv jen deklarovanému zlepšení životního prostředí.

„Nyní bude záviset na vládě a jednotlivých resortech, zda nám pomohou realizovat tato opatření. Obce v současné době stále nemají účinné legislativní nástroje, a není to ani v síle jejich finančních rozpočtů činit samostatně kroky ke zlepšení životní prostředí v nejvíce postiženém regionu Evropy,“ konstatoval Slováček.

Lukáš Ženatý, který je vedoucím realizačního týmu k takzvanému Akčnímu plánu, jenž dělá pro Moravskoslezský kraj ministerstvo životního prostředí, kroutí nad postojem představitelů měst v regionu nechápavě hlavou.

„Musím říct, že této reakci nerozumím. Deklarace mezi ministerstvem a šesti nejpostiženějšími obcemi nastavovala cestu k lepší komunikaci. Nechápu, proč odmítli podanou ruku. Nově vznikající svazek obcí může toto jednání na jedné straně také ulehčit, na druhé straně se ale ptám, proč tedy něco takového nevzniklo už dávno? Jen aby starostové a primátoři nepromeškali zakládáním sdružení čas, který by se dal využít na přípravu projektů, jež by pomohly stavu ovzduší,“ vyjádřil se Ženatý.

Pomoc nabízejí i právníci
Lidé v Moravskoslezském kraji budou mít novou možnost získat informace o ochraně životního prostředí právní cestou. Ekologický právní servis (EPS) totiž zahajuje nový projekt s názvem Satelity právního ekoporadenství.

„Cílem projektu je zprostředkovat laické veřejnosti informace o řešení jejich problémů v oblasti životního prostředí právní cestou. Souvisejícím efektem je také poskytování rozšířeného právního ekoporadenství organizacím zabývajícím se ochranou životního prostředí,“ řekla Markéta Višinková z EPS.

V rámci projektu se budou podle jejích dalších slov také realizovat různá školení a konzultační návštěvy, zasílat právní informace a poskytovat právní rady v konkrétních kauzách. „Každá aktivita bude šita na míru skutečným potřebám jednotlivých partnerů,“ dodala Višinková.
ČLÁNKY VYŠLY VPÁTEČNÍM (13.5.) VYDÁNÍ DENÍKU