Paní starostko, jak byste představila Vaši obec?
Jsme obec, která má 1680 obyvatel, rozlohu 1000 ha, 40 km komunikací a 10 km chodníků. Největším lákadlem pro turisty je golfový areál, který má 18 jamek, ale ve výstavbě je dalších devět jamek. K turistickým zajímavostem patří i zámek, který však není přístupný veřejnosti. V současné době je na prodej.
Další kulturní památkou je kostel Zvěstování Panny Marie a celá ohradní zeď okolo hřbitova, kde jsou v rozích dvě hrobky - rodu Cselestinů ze Skrbenska a Hříště a belgického rodu St. Genois, jimž v minulosti obec a zámek patřily. Přes naši obec také vede několik cyklostezek.
Ropice je jedinou obcí na Těšínsku, která má golfové hřiště. Profituje obec nějak z tohoto sportoviště?
Areál patří společnosti Beskydská golfová, s obcí to nemá nic společného. Oni si tam žijí sami pro sebe. Zajímavostí může být ale třeba to, že pozemky, na kterých je dnes golfový resort, původně patřily k zámku.
Je Ropice něčím výjimečná?
Možná tím, že máme tři vlakové zastávky, přes obec vedou dvě železniční tratě. To každá obec nemá. Stanice Ropice je jakýmsi hlavním nádražím, pak Ropice-Zálesí (směr Střítež) a Ropice-zastávka (směr Třinec).
Když už mluvíme o dopravě, tak ta silniční je naše noční můra. Už dlouhá léta obec trápí hustá doprava. Přes obec vedou dvě frekventované komunikace 1. třídy– I/68 od Hnojníka a I/11 od Třince směr Český Těšín, což znepříjemňuje život lidem, kteří bydlí poblíž těchto komunikací. Trápí je neustálý hluk, otřesy, znečištěné ovzduší a obrovské množství nákladních aut, které obcí projede. Silnice je mj. tranzitním spojením z Polska na Slovensko. Když se letos v létě opravovala silnice I/68, byla veškerá doprava převedena na silnici I/11. Každý den nám tu projelo 16 tisíc aut a místní měli problém vyjet od rodinných domů a vůbec z vedlejších cest. I nehod se tu stává dost, skoro každý týden tu policie řeší nějakou nehodu.
To by se ale mělo v dohledné době změnit po dokončení posledního úseku spojnice mezi Jablunkovem a dálnicí D48 v nedalekých Třanovicích. Koneckonců část této silnice povede přes Ropici - lokalitou Za lesem. Poté už nákladní doprava od Frýdku i přes Český Těšín z Polska bude jezdit po nové čtyřproudovce, ne?
Ano. Zbožně čekáme na to, až bude hotovo. Bude to velká úleva nejen pro lidi v Ropici, ale také ve Stříteži i Hnojníku, kudy současná silnice 1/68 od Frýdku-Místku prochází. Úsek Nebory - Třanovice měří necelých pět a půl kilometru a podle aktuálních informací, které máme, by mělo být hotovo ještě před zimou 2022/23.
Pokud si vzpomínám, tak přípravy stavby této silnice byly poměrně komplikované, protože majitelé pozemků je nechtěli prodat…
Ano, byly tam problémy, došlo i na vyvlastňování. Proto se stavba rozdělila na dvě části. Celá trasa mohla mít územní rozhodnutí už v roce 2006, ale tehdy se odvolala obec Střítež, což mělo za následek to, že se celý úsek nestavěl najednou. Pak se nabalovaly problémy s výkupy soukromých pozemků, byly kolem toho tahanice, soudy. My jsme každopádně rádi, že už se staví poslední úsek a doprava od Frýdku i Českého Těšína se převede na novou silnici a kamiony už nebudou jezdit přes naši obec.
Ropice leží na dohled dvou měst – Třince a Českého Těšína - a díky tomu je tu jistě velký zájem o stavební pozemky. Plánujete v obci nějakou větší výstavbu, připravujete plochy?
Momentálně pracujeme na změně územního plánu č. 1. a samozřejmě evidujeme žádosti soukromých vlastníků pozemků o převedení na stavební pozemky. Háček je ovšem v tom, že Ropice je historicky zemědělská obec, což máme i v obecním znaku, a tomu odpovídá i kvalita zdejší půdy, která je velmi dobrá, má bonitu 1 a 2. V takovém případě je podle Zákona o ochraně zemědělské půdy problém převést takové pozemky z orné půdy na stavební pozemky. Odbor životního prostřední prostě takovou změnu nemůže povolit. Existují výjimky, například když se jedná o proluku mezi již stojícími domy. Je to velmi individuální, ale v praxi téměř nemožné. Už v roce 2014, kdy jsme schvalovali územní plán jako celek, nám ŽP zrušilo dvě třetiny parcel, kde se více než pět let nestavělo. Takže taková je situace.
Dalším omezujícím prvkem pro větší intenzivnější výstavbu, jsou komunikace na území obce. Jsou úzké, takže kdyby nám tu vyrostl nějaký satelit, přibude aut a vyvstane problém s dopravou.
Ve které části obce se momentálně nejvíce staví?
V lokalitě naproti bývalé cihelně, to je území podél současné silnice I/11, kde byly stavební pozemky z dřívějška a původní majitel pozemky prodal developerské společnosti. Tam se postavilo osm domů. Pár domečků nám vyrůstá také v lokalitě Zimník, Harenda a Za lesem, ale jinak se opravdu v obci z výše uvedených důvodů ve velkém nestaví.
Je podle Vás něco, co lidem v obci chybí, co by potřebovali?
Kanalizace, je to u nás velký problém! Nemáme ji ani v centru obce, jen na Balinách. Patříme totiž mezi obce s tzv. rozptýlenou slezskou zástavbou, tedy že máme domy rozesety na velkém území a náklady na výstavbu kanalizace budou vysoké. Stejný problém má mnoho obcí našeho regionu. Například sousední Guty ani Nebory (okrajové části Třince) nemají kanalizaci. V minulosti už jsme měli připravený projekt odkanalizování obce za 140 milionů bez DPH, ale nevycházel nám ekvivalent (nákladovost) na občana, a proto jsme neměli šanci na dotaci. Stát ale tlačí na to, aby obce měly kanalizaci, a proto jsme to vymysleli tak, že jsme obec rozdělili na dvě části. V lokalitách s rozptýlenou zástavbou by to mělo být tak, že když si lidé postaví domácí čistírnu odpadních vod a získají povolení k provozování, budou moci získat dotaci z rozpočtu obce. Tam, kde je zástavba hustá, třeba právě v lokalitě Kolonie, tam bychom chtěli vybudovat kanalizaci, pokud si sáhneme na dotační titul v novém programovacím období.
A další infrastruktura, třeba plynofikace?
Plynofikováno máme centrum obce. V oblasti Za lesem lidé využívají k obnově topení kotlíkové dotace, ke kterým obec přispívá částkou 7 500 korun z rozpočtu obce. A pokud jde o investice, čeká nás rekonstrukce mateřské školy s plánovaným navýšením kapacity.
Jak se v Ropici lidem žije? Co je může trápit, nebo naopak, proč tady chtějí bydlet?
Na to mohu tlumočit názor jednoho mladého obyvatele Ropice, s nímž jsem nedávno mluvila. Říkal, že se mu tady moc líbí a žije tu rád. Co potřebuje - nákupy, kulturu sportovní vyžití - má v Českém Těšíně nebo Třinci. Do obou měst je to tak blízko, že si všude zajede a tady v Ropici má svůj klid.
Ropice v kostce
Rok založení: 1305
Počet obyvatel: 1662
Významné osobnosti
Jan Florian Raszka (2. května 1871, Ropice – 23. listopadu 1945, Krakov) – polský sochař, rytec, medailér, malíř, profesor a akademický pedagog.
Zajímavosti
Ropice patří k nejstarším obcím na Těšínsku. Ves vznikla asi ve 12. nebo 13. století. První dochovanou historickou zmínku o vsi najdeme v soupisu desátků vratislavského biskupa z roku 1305. K významu obce přispěla i její výhodná poloha na silnici vedoucí z Těšína do Jablunkova a dále do Uher. Zdroj: www.ropice.cz
Tip na výlet
K ropickému zámku
Již v 15. století stála ve vsi tvrz, která byla počátkem 18. století přestavěna na barokní zámek, později přestavěný klasicistně a doplněný zámeckým parkem.
Jejím prvním známým majitelem byl Sobek z Kornic v r. 1430, v držení tohoto rodu, jehož členové se v 15. a 16. století po Ropici také psali, zůstal statek do smrti Rudolfa Sobka z Kornic v r. 1693. Počátkem 15. století byla ve vsi postavena tvrz, o níž se poprvé dovídáme v r. 1523 za Václava Sobka z Ropice.
Kolem roku 1700 získal statek Filip Saint Genois za něhož na poč. 18. století byla tato tvrz přestavěna na barokní zámek. Příslušníci tohoto rodu drželi statek až do roku 1785, poté byl statek koupen od Karla Saint Genois Gabrielou Coelestovou, rozenou Skrbenskou z Hříště. Roku 1810 nechal další majitel statku baron Karel Cselesta zámek přestavět v klasicistním stylu a v této podobě se udržel v podstatě do dnešní doby. Současně byl zřízen park. V minulých letech byl hrubě zrekonstruován a nyní je na prodej.
HISTORIE
Na hřbitově odpočívá osvícená šlechtična
Vedle zámku, který je kulturní památkou, leč leč dlouhodobě nepřístupnou, se obec Ropice může pyšnit ještě jedou kulturní památkou. Je jí kostel Zvěstování Panny Marie včetně hřbitovní zdi, jejíž rohy zdobí hrobky rodu Cselestinů ze Skrbenska a Hříště a belgického rodu St. Genois, jimž v minulosti obec a zámek patřily.
Zajímavá je zejména osobnost Gabriely Cselesty z Cselestinu, Skrbenska z Hříště. Tato na svou dobu osvícená místní šlechtična nechala v obci postavit kostel (r. 1805) a pro děti farníků budovu školy, v níž dnes mj. obecní úřad. Založila také nadaci pro vzdělávání a z jejích prostředků hradila dětem pomůcky, účastnila se přezkušování.