„Vzhledem k tomu, že od posledního mapování situace bylo použito při nové výsadbě jen 18 procent jehličnanů, lze předpokládat, že zastoupení těchto dřevin dále klesá,“ řekl lesní správce Karel Křemen.

Každý živočišný a rostlinný druh vyžaduje určité prostředí. Smrku svědčí vyšší vlhkost a pro dobrý růst vyšší nadmořská výška než je v okolní oblasti. V nižších polohách se lépe daří kromě listnáčů borovicím, modřínům nebo také jedlím.

„Naším cílem není zlikvidovat jehličnany, ale používat při nové výsadbě takové dřeviny, které odpovídají stanovištním podmínkám. Tím bude v budoucnu dosaženo vysoké druhové rozmanitosti lesních porostů v oblasti ostravsko-karvinské aglomerace,“ dodal Křemen.

Letos byly mimořádně zasaženy porosty v zimě, kdy silná vichřice lámala, co jí do cesty přišlo. „Následky zimní kalamity se nám podařilo odstranit do konce měsíce května. Samozřejmě se stává a je běžné, že při jakýchkoliv krátkodobých nárazech větru dochází k vyvrácení nebo zlomení. Tyto polomy se průběžně odstraňují. Právě smrky jsou méně odolné vůči vichrům,“ dodal správce.

To, že v současné době zastoupení jehličnanů klesá a je na takové úrovni, je nutno přičíst také tomu, že již od počátku šedesátých let dvacátého století bylo započato s přeměnou smrkových monokultur na lesy smíšené a to z důvodu intenzivního poškozování porostů emisemi.
Lesníci se rovněž potýkají s problémem hubení škůdců, kterým letošní léto obzvlášť vyhovuje.

„Kůrovec patří mezi živočichy, kteří pro svůj vývoj potřebují určitou teplotu. Letošní dosavadní počasí je pro ně velmi příznivé a je nutné provádět jeho likvidaci se zvýšeným úsilím, což znamená, že je zapotřebí počítat s vyššími náklady. Kůrovci žijí jak na jehličnanech, tak na listnáčích. Jejich škodlivá činnost v lesním hospodářství je ale hlavně na smrku,“ vysvětlil Karel Křemen.