"Otřes jsme zazanměnali v lokalitě Dolu ČSM. Šlo o geomechanický jev o síle 9,61 x 105 J," řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Podle něj nebyl geomechanický jev způsoben vlivem probíhající těžby, byl lokalizován ve vyšším nadloží, a tudíž nebyl citelný v rámci důlních pracovišť lokality ČSM.

Otřes zaznamenala i řada lidí ve městě a informovala o tom na sociálních sítích. Nejčastěji hlásili lidé chvění země v Karviné-Fryštátě a Karviné Ráji. Například Lenka Kamenská napsala, že otřes byl tak silný, že se jí „málem zastavilo srdce!. Jiřina Kolarcyzková zase píše, že „takovou ránu nepamatuje.“

Podrobnosti zjišťujeme.

Důlní otřesy

Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.

Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.

Více informací o důlních jevech najdete ZDE

Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.

Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.

Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.