„Takových je tady dost. Jen se podívej,“ říká mi Marek, a ukazuje na čtyřvchodové domy se sedlovou střechou, které jsou typické pro sídliště stavěná v 50. letech v celé republice.

Je úterý odpoledne, teplota lehce nad třicítkou. I proto moc lidí v ulicích nepotkáte, jsou buď ještě v práci, nebo se schovali před horkem. Jiní se osvěžují studenými nápoji v některém z místních podniků. Stejně tak Marek, čtyřicetiletý rozvedený skladník, který před lety pracoval na šachtě, kterou mu ale zavřeli.

Na starém Šumbarku bydlí i s přítelkyní, ale jen krátce. Bydlet sem šli proto, že dostali dobrou nabídku. „Což o to, bydlení ujde, ale ty lidi tady kolem. Je to tu samý Rom. Člověk se nesmí moc rozhlížet kolem sebe, protože by musel utéct. A je možné, že půjdeme jinam,“ dodává a dá si další doušek z orosené sklenice s pivem.

O dva bloky dále je slyšet chlapecký hlas: „Pane trenére, pane trenére!“ volá asi 12letý klučina na muže, kolem kterého je chumel asi 15 podobně starých dětí.

Onen trenér je muž z volnočasového centra, které tady na Šumbarku funguje pro děti ze sociálně slabých rodin, a s dětmi vyráží na hřiště. Venku před vchody ale nejsou jen děti, ale i dospělí. Nejmenší děti se cákají v nafukovacích bazénech, dospělí, v naprosté většině Romové, klábosí na židlích před vchodem. Prostě letní odpoledne na starém Šumbarku.

Největší sídliště na Karvinsku, kde žije skoro 18 tisíc lidí. Za minulého režimu se Šumbarku říkalo „noclehárna“, kam se chlapi z dolů a hutí jezdili pouze vyspat. To už dávno neplatí. Šumbark je sice megasídliště, ale lidé tam žijí svým životem, který má své kouzlo, pohodu a řád. O tom, jak se tato čtvrť za poslední roky proměnila i jejích perspektivách, jsme mluvili s havířovským primátorem Josefem Bělicou čtěte ZDE.

close Havířov. Sídliště Šumbark. Červen 2021. info Zdroj: Deník/Tomáš Januszek zoom_in Havířov. Sídliště Šumbark. Červen 2021.

V zajetí paneláků

O dva kilometry dále, na sídlišti Šumbark - 2. etapa, se ocitáte na sídlišti, jak ho všichni známe. Vysoké paneláky, mezi nimi parkoviště, spousty aut, na opraveném prostranstvím před střední školou babičky s vnuky anebo mladé rodiny. Ale i zeleň, lesopark, dětská hřiště. I tady mají lidé všechno - školy, obchody, hospody, jen to nevypadá jako ve městě.

Panelové sídliště budované ve druhé polovině 80. let už prošlo z velké části revitalizací. Domy mají barevné fasády, balkony i zasklené lodžie. Mnoho ulic je vydlážděno, barevně rozlišeny jsou koridory pro pro auta, cyklisty i chodce. Na to, že je odpoledne je tu poměrně dost volných míst na parkovištích.

Jakou změnou původní obec Šumbark od 50. let minulého století prošla asi nejlépe dokumentuje pohled na rodinné domy se zahradami obklopené vysokými paneláky. Na novém Šumbarku může být takových domků možná deset I toto je důkaz, jak bezohledně a necitlivě postupovali komunističtí mocipáni, když od konce 70. let nechali na polích a loukách místních zemědělců postavit panelové město.

„Jak se vám tady žije?“ ptám se paní Věry, které je na procházce se psem. „Nejsem odsud, tady bydlí syn. A co vím, nestěžuje si. Ono je to o zvyku,“ říká mi s úsměvem.

Jeho život je stolní tenis. „Potkal“ se s ním ve svých osmi letech, do dvaceti hrával závodně a od té doby je z něj sportovní manažer. Dnes patří Nikolas  k předním funkcionářům ve stolním tenisu v Česku i na evropské úrovni.„Osud to tak zřejmě chtěl,“ říká s úsměvem čtyřiačtyřicetiletý předseda Sportovního klubu stolního tenisu Baníku Havířov a místopředseda Výkonného výboru České asociace stolního tenisu. Muž, který tímto sportem žije a nikdy prý nechtěl dělat nic jiného.

close Havířov. Nikolas Endal. Šéf Sportovního klubu stolního tenisu Baník Havířov. info Zdroj: se svolením Jana Brychty zoom_in Havířov. Nikolas Endal. Šéf Sportovního klubu stolního tenisu Baník Havířov.

Tak trochu jiný Šumbark

A do třetice je Šumbark také místem, kde se bydlí v rodinných domech. První řadovky podél ulice Petřvaldská jsou z 80. let. Jezdí tudy dost aut, není to úplně ideál, ale jste ve svém. O kousek dál, poblíž restaurace U Jelena a podél ulice Výletní, rostou nové rodinné domy jako houby po dešti. A přibudou další. Vznikají nové ulice, připravují se pozemky. Satelit na okraji Šumbarku s výhledem na sídlišti a v dáli centrum Havířova.

ROZHOVOR S HEIMSTADEN

close Tisková konference k rebrendingu Residomo na Heimstaden, 27. května 2020 v Ostravě. Mluvčím společnosti Heimstaden Kateřina Piechowicz. info Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň zoom_in Kateřina Piechowicz. Zájem o bydlení na Šumbarku roste. Zájem je o malé byty,
říká mluvčí firmy Kateřina Piechowicz

Investice za desítky milionů, přechod na ekologický způsob vytápění, revitalizace společných prostor. To všechno už probíhá, nebo se připravuje v domech, které společnost Heimstaden pronajímá v havířovské městské část Šumbark. A jak říká mluvčí společnosti Kateřina Piechowicz, i díky tomu zájem o bydlení na Šumbarku vzrůstá.

Kolik bytů společnost Heimstaden v Havířově-Šumbarku vlastní? 
Na Šumbarku máme necelé tři tisíce bytů, zhruba čtvrtina je 2. kategorie a postupně je rekonstruujeme.

Jak je to s jejich obsazeností? Nehrozí něco podobného jako v Karviné, tedy rozsáhlejší demolice vybydlených či dlouhodobě neobsazených bytů? 
Obsazenost je sice nižší, než v centru, ale ne dramaticky, s Karvinou Šumbark nemůžeme srovnávat. V Havířově se trend vylidňování otáčí a město se stává atraktivní pro mladé lidi i rodiny. Tomuto trendu napomáhá i dobrá dostupnost z Ostravy. Centrum máme prakticky vyprodané a zájem roste i o jiné části včetně Šumbarku.

Ty ve starší části Šumbarku jsou stále nižších kategorií, nebo se postupně renovují a modernizují? Plánuje společnost Heimstaden nějaké investice do modernizace bytového fondu, příp. v jakém objemu, a v jakém časovém horizontu?
Ano. Navíc do roku 2030 chceme zcela nahradit vytápění tuhými palivy  ekologičtějším způsobem. Kromě toho vloni započala revitalizace společných prostor 39 vchodů. Heimstaden bude v letošním roce pokračovat investicí 31 milionů korun. Mimo to zde vzniká bydlení přizpůsobené potřebám pro seniory. Bytový dům na Opletalově ulici bude celý bezbariérově upraven, bude mít non-stop dispečink a ochranku a nabídne jeho obyvatelům celou řadu služeb. Investice je plánována na 44 milionů korun. Na Šumbarku také postupně rozdělujeme velké byty na menší, což jsou také mnohamilionové investice. O malé byty je velký zájem.

Jaké jsou nejčastější problémy, které se s nájemníky bytů Heimstaden řeší? Neplatiči? Poškozování vybavení? Ničení okolí domů? Stává se, že po opakování problémů neprodlužuje firma s takovými nájemníky smlouvu? 
Nejčastěji jde o sousedské spory, stížnosti na hluk a podobně. Jsou vchody, o které pečují léta starousedlíci, je v nich klid a čisto, ale jsou domy, kde několikrát ročně opravujeme zvonky nebo poškozený zámek, protože ho nájemci zničí špatným zacházením. Pak je tu odkládání a hromadění věcí ve sklepech, avšak díky pravidelnému úklidu tomu předcházíme. Máme velmi dobrou spolupráci s místními neziskovými organizacemi a městskou policií, díky kterým lépe držíme nastavená pravidla a dokážeme odhalit problém dříve, než se projeví do okolí. Pokud nájemník nehodlá své chování rychle změnit, neprodlužujeme smlouvu. Držíme se zásady, že než problémový nájemník, raději neobsazený byt. 

Jak se daří obsazovat nebytové prostory v majetku Heimstaden na sídlišti Šumbark? 
Daří a na Šumbarku máme letité nájemce včetně speciálek. Je sice pravda, že na prostory v centru města se zájemci ptají často dříve, to se ale snažíme vyvážit vstřícnými cenami, startovacím nájemným a benefitními programy. Věříme, že s postupnou proměnou veřejného prostranství, zvedáním kvality bydlení a novými službami, bude i pro podnikatele tato lokalita přitažlivá.

Šumbark v datech

První písemná zmínka: 1438
Počet obyvatel: 17082
Významné osobnosti: František Chlebus (1847 – 1916), politik, moravský zemský poslanec

Zajímavosti

Byť je městská část Šumbark a její vznik datován už v 15. století, většina lidí vidí pod jejím názvem pouze sídliště. Jeho stavba probíhala v letech 1986-1990 a Šumbark je neoficiálně rozdělen na starý a nový. Na rozhraní Šumbarku a Havířova-Města se nachází vlakové nádraží Havířov v bruselském stylu, které se podařilo zachovat a zrekonstruovat i přes snahy prosazení jeho demolice.

Tip na výlet

Hotel Zámek Havířov
K Zámečku 243, 736 01 Havířov

Na začátku 17. století, nejspíše za dob Rostků ze Bzí, byl na stejném místě jako původní tvrz postaven renesanční zámek, který stojí zčásti na středověkých kamenných základech. Zámek za dobu jeho existence vyhořel, zažil přestavbu, několik majitelů a po druhé světové válce chátral. V té době se zvažovalo o jeho demolici. Po rozsáhlé devastaci v roce 1994 rozhodlo město o generální rekonstrukci pro komerční využití, avšak v rámci zachování kulturní památky. 10. ledna 1998 proběhlo slavnostní otevření zámku. Dodnes slouží jako obřadní síň, hotel, restaurace.