K neštěstí došlo chvíli před 11. hodinou jen zhruba 10 kilometrů od Karviné, v šachtě Zofiówka u města Jastrzębie-Zdroj. Odborníci hodnotí otřes o síle 3,42 stupně Richterovy škály jako mimořádně silný. 

V době otřesu v dole na 9. patře v hloubce 900 metrů pracovalo zhruba 250 horníků. Jedenáct bylo přímo na pracovišti, které postihl zával, z čehož se čtyřem podařilo evakuovat vlastními silami. 

Ze sedmi horníků, kteří zůstali na zavaleném pracovišti, se dva podařilo zachránit už odpoledne. V místní nemocnici se podrobili ošetření, jeden podstoupil operaci.

Dalšího havíře záchranáři našli později s tím, že je zaklíněný pod konstrukcí a nejeví známky života.

Zával důlní chodby značně poškodil. K dalším horníkům se záchranáři snaží dostat dvěma cestami. Na záchranné akci se v dole střídá 12 sedmičlenných skupin záchranářů. V sobotu odhadovali, že ke skupině horníků musí zdolat závalem poškozený úsek o délce 250 až 350 metrů.

Poslední kontakt měl dispečink šachty s horníkem, který důlním telefonem volal na povrch krátce před otřesem a který byl později nalezen mrtvý. V neděli dopoledne záchranáři dostali k dalšímu horníkovi. I ten ale zraněním způsobeným při závalu podlehl.  

Všichni doufají, že poslední tři horníci jsou živí. Do prostor odříznutých závalem se snaží dostat kyslík. Záchranáři protahují závalem potrubí, kterým tam dodávají vzduch. Cesta k této trojici je delší a komplikovanější. 

Znázornění důlního otřesu 5. 5. 2018 v Karviné.

Důlní otřesy

Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.

Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.

Více informací o důlních jevech najdete ZDE

Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.

Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.

Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.