Přestřižení pásky se ujala starostka Orlové Lenka Brzyszkowská společně s ředitelem odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany plukovníkem Robertem Speychalem.

Během slavnostního aktu u zrekonstruovaného památníku drželi čestnou stráž zástupci ostravských jednot Československé obce legionářské. Nechyběli zástupci ministerstva obrany, zástupci České a slovenské obce dělostřelecké či sochaři Martin Kuchař, který se významně podílel na obnovené podobě památníku a Martin Chmelař, jenž se zasloužil o repliku figurálního sousoší, a mnoho dalších hostů.

Dolní Lutyně, Karvinsko, likvidování následků tragické srážky vlaku a kamionu, 25. ledna 2024.
Šéf dopravní firmy k Lutyni: souprava uvízla na přejezdu kvůli špatnému profilu

„Náš památník je vzpomínkou na československé vojáky a legionáře. Má pohnutou historii, ale podařilo se nám jej díky pomoci Ministerstva obrany České republiky zachránit, a to i se sousoším. Orlová tak má zpět jeden z významných dokladů její historie,“ řekla starostka Orlové Lenka Brzyszkowská.

Zbytečný konflikt

Robert Speychal z ministerstva obrany připomněl, že nešťastný a zbytečný konflikt měl dlouhodobý dopad na československo-polské vztahy.

Snahy o obnovu památníku trvaly mnoho let. Nakonec se jej podařilo uvést zpět do původní podoby.

V hrobech, které jsou součástí památníku, je pohřbeno 56 obětí polsko-československého sporu o Těšínsko z let 1918 až 1920. Ne všichni jsou vojáci, kteří padli v tzv. sedmidenní válce na Těšínsku. S vojáky je zde pohřbeno i osm civilních obětí.

Zimní táboření v Beskydech začalo v pátek po poledni a skončí zhruba za osmačtyřicet hodin, 26. 1. 2024.
VIDEO: Takto vypadá zimní táboření v Beskydech. Pod Prašivou nejméně do neděle

„Ti, kdo tady leží, si úctu zaslouží. Často se totiž zapomíná, že památník je současně i hrobem,“ řekl ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.

Památník vznikl v roce 1928 na základě projektu pražských architektů Jaroslava Stránského a Josefa Šlégla ve spolupráci se sochařem Václavem Žaludem. Idea vzešla ze soutěže, vypsané Spolkem pro poctu padlým za Těšínsko.

Polská strana si každoročně připomíná výročí sedmidenní války u hrobu padlých polských vojáků v nedaleké Stonavě.

K tématu

Sedmidenní válka (1919)

Vojenský konflikt z roku 1919 byl reakcí české strany na obsazení území od Ostravy přes Bohumín, Orlovou, Karvinou a Těšín polskou armádou. 23. ledna po předchozích nevyslyšených výzvách zahájila česká armáda útok a zatlačila polské vojáky až k řece Visle. 31. ledna podplukovník Josef Šnejdárek z pověření československé vlády uzavřel příměří s velitelem polské armády plukovníkem F. K. Latinikem. Jednání o definitivní podobě hranice se však vedla až do roku 1959.